Trh s takzvanou longevity, tedy snahou prodloužit období života ve zdraví, rychle roste. Vedle pohybu, spánku a prevence nabízí kliniky a technologické firmy testy biologického věku, rozbory střevního mikrobiomu, infuze s molekulou NAD+ nebo zařízení využívající červené a blízké infračervené světlo. Tématu se věnoval bonusový díl Longevity podcastu Hospodářských novin, který vyšel 7. října 2026 před konferencí Health & Longevity Summit.
Největší pozornost přitahují testy biologického věku. Na rozdíl od věku podle data narození se snaží odhadnout stav organismu pomocí údajů z krve, DNA nebo dalších měření. Takzvané epigenetické hodiny sledují vzorce metylace DNA, tedy chemických změn ovlivňujících aktivitu genů. Výzkum ukazuje, že některé tyto ukazatele souvisejí s rizikem nemocí a úmrtnosti. Zatím však neexistuje jednotná metoda, která by poskytovala univerzálně platné číslo biologického věku. Výsledek se může lišit podle použitého testu, typu vzorku i výpočtového modelu.
Podobná situace panuje u komerčních analýz mikrobiomu. Mezinárodní odborný konsenzus zveřejněný v roce 2025 upozornil, že složení střevních bakterií je ovlivněno mimo jiné stravou, léky a způsobem odběru vzorku. Samotný výsledek proto obvykle neříká, jakou konkrétní léčbu nebo změnu jídelníčku by měl člověk zvolit. Odborníci podle dokumentu varují také před používáním jednoduchých ukazatelů, například poměru dvou hlavních skupin bakterií, jako diagnostického nástroje. U zdravého člověka tak test může nabídnout zajímavá data, jeho praktický přínos však zůstává omezený.
Nejisté jsou zatím také NAD+ infuze. NAD+ je koenzym, který se účastní energetického metabolismu buněk a oprav poškození DNA. Jeho hladina a fungování se s věkem zkoumají, klinické studie ale dosud neprokázaly, že nitrožilní podávání prodlužuje život nebo spolehlivě zlepšuje běžné ukazatele zdraví. Systematický přehled publikovaný v roce 2026 dospěl k závěru, že doplňování NAD+ a jeho prekurzorů má biologický účinek, avšak přínos pro anti-aging a wellness zůstává nejasný. U nitrožilních infuzí je navíc kvalita dostupných důkazů nízká.
Červené světlo, přesněji fotobiomodulace, se používá v klinickém výzkumu například u hojení ran, některých kožních potíží nebo rehabilitace. Přehledy studií naznačují možný účinek v dílčích indikacích, nikoli ale univerzální omlazení organismu. U starších lidí například novější metaanalýza nenašla jasný dodatečný přínos této metody pro maximální sílu při kombinaci s posilováním. Výsledek závisí na vlnové délce, intenzitě, délce aplikace i konkrétním zdravotním problému.
U chytrých hodinek má větší smysl sledovat dlouhodobý trend než jedno číslo. Prakticky využitelné mohou být klidová tepová frekvence, odhad kardiorespirační kondice a pravidelnost spánku. Variabilita srdeční frekvence, známá jako HRV, měří změny v intervalech mezi údery srdce a citlivě reaguje na stres, nemoc, alkohol nebo nedostatek spánku. Není ale samostatným diagnostickým testem. Podle odborné literatury i ověřování spotřebitelských zařízení se přesnost jednotlivých funkcí liší. Základem prevence proto dál zůstává pravidelný pohyb, nekouření, přiměřená hmotnost, kvalitní spánek a kontrola běžných rizikových faktorů.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.