Dvě obchodní lodě zasáhly v úterý 6. října drony v bulharské výlučné ekonomické zóně v Černém moři. Jedno plavidlo se potopilo a jeho posádka zůstala pohřešovaná, druhé bylo poškozeno a jeho posádku se podařilo zachránit. K útoku došlo den poté, co u rumunského pobřeží začala po zásahu dronem hořet a následně se potopila turecká nákladní loď s ukrajinskou kukuřicí.
Bulharské úřady původ útoku bezprostředně neurčily. Vláda incident označila za nepřijatelný a svolala bezpečnostní jednání, zároveň se ale vyhnula přímému obvinění Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak uvedl, že za útoky stojí Rusko. Moskva se k událostem podle dostupných zpráv nepřihlásila. Informace o útocích přinesla mimo jiné agentura Associated Press a evropská média.
Opatrnost Sofie odráží citlivou bezpečnostní situaci v oblasti. Bulharsko a Rumunsko jsou jedinými členskými státy Evropské unie s pobřežím Černého moře a zároveň patří k jihovýchodnímu křídlu NATO. Válka Ruska proti Ukrajině se k jejich území opakovaně přiblížila prostřednictvím dronů, trosek a incidentů v okolí námořních tras. Přímé označení viníka bez důkazů by mohlo zvýšit napětí, zároveň však zdrženlivost může vyvolat otázky o připravenosti regionu reagovat.
Rumunsko v předchozích měsících několikrát vyslalo do vzduchu stíhačky F-16 poté, co se v jeho blízkosti objevily ruské drony nebo jejich trosky. V jednom z případů rumunské letouny podezřelý dron nad Černým mořem sestřelily. Tyto události ukazují rozdíl mezi obranou vzdušného prostoru nad pevninou a ochranou rozsáhlé námořní oblasti, kde je třeba současně sledovat lodní provoz, vzdušné cíle i bezpilotní plavidla.
Slabé místo, nebo širší problém?
Debata o Bulharsku jako možném „slabém článku“ evropské obrany se netýká jen posledních útoků. Země má omezené vojenské kapacity a dlouhodobě řeší modernizaci armády, včetně protivzdušné obrany a námořnictva. Černé moře je přitom prostorem, v němž se překrývají zájmy NATO, Evropské unie, Ruska, Ukrajiny a Turecka. Aliance musí respektovat také pravidla průjezdu vojenských lodí úžinami, která vyplývají z Montreuxské úmluvy a jejichž uplatňování omezuje přítomnost plavidel zemí mimo region.
Evropská unie připravuje posílení námořní bezpečnosti v Černém moři a podle Evropské komise si po posledních útocích vyžádala satelitní snímky. Unie již dříve oznámila záměr vytvořit v regionu centrum pro koordinaci námořního dohledu. Incidenty u Bulharska a Rumunska tak nejsou pouze otázkou ochrany jednotlivých lodí. Prověřují také schopnost evropských zemí sdílet informace, rychle vyhodnocovat hrozby a reagovat na útoky, jejichž původ nemusí být okamžitě prokazatelný.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.