The Room Next Door: Julianne Moore a Tilda Swinton září v Almodóvarově prvním anglickojazyčném filmu

The Room Next Door: Julianne Moore a Tilda Swinton září v Almodóvarově prvním anglickojazyčném filmu

Praha, 2. září 2024 – Legendární španělský režisér Pedro Almodóvar přenesl svůj charakteristický styl do USA, kde natočil svůj první celovečerní film v angličtině. Film The Room Next Door s Julianne Moore a Tildou Swinton v hlavních rolích nabízí „upřímnou a dojemnou reflexi stárnutí a smrti“ a obě herečky v něm podávají vynikající výkony, které jsou oslnivé i na jejich vysoké standardy.

Film, který je adaptací románu Sigrid Nunez, vypráví příběh Ingrid (Julianne Moore) a Marthy (Tilda Swinton), dvou starých přítelkyň, které pracovaly jako novinářky v New Yorku v 80. letech. Ingrid se stala spisovatelkou a její poslední kniha se zabývá jejím strachem ze smrti, zatímco Martha si vybudovala dlouhou kariéru jako neohrožená válečná reportérka. Přestože se jejich cesty na nějaký čas rozešly, Ingrid se rozhodne navštívit Marthu, když se dozví, že je léčena na rakovinu děložního čípku v manhattanské nemocnici. Znovu se sblíží natolik, že Martha, která je alarmujícím způsobem bledá a hubená, požádá Ingrid o monumentální laskavost – nechce být sama, když si vezme euthanazii, kterou sehnala na temném webu. Požádá ji, aby byla v místnosti vedle.

Almodóvarův charakteristický styl

Pokud jste viděli nějaký Almodóvarův film, okamžitě poznáte jeho rukopis: žádný jiný režisér nepracuje s tak hlubokými odstíny zelené, červené, žluté a modré – a málokterý by se odvážil obsadit do svého filmu tolik španělských herců, i když se odehrává v New Yorku. Přesto byste si mohli myslet, že na filmu spolupracoval i Woody Allen, zejména proto, že jde o mluvené drama o kultivovaných, dobře situovaných Newyorčanech, kteří se procházejí po parcích a diskutují o lásce, životě, sexu a smrti.

The Room Next Door není těžkým filozofickým dílem – i přes svou zralost si zachovává špetky hravého humoru a táhlého melodramatu. Dialogy mohou být místy natolik ztuhlé, že by bylo snadnější si je představit ve španělštině, než v angličtině, kde zní někdy až nepřirozeně.

Výkony hereček zachraňují film

Navzdory těmto výtkám však film těží ze skvělých výkonů Moore a Swinton. Julianne Moore je obzvláště zdatná ve ztvárnění dialogů, které by zněly pompézně z úst někoho jiného, ale ona do nich vkládá tolik nejistoty a emocionálního náboje, že působí jako něco, co by skutečná osoba mohla opravdu říct. I když je první polovina filmu obtížná na sledování, druhá polovina, kdy postavy opustí New York, je o to více poutavá.

Martha si pronajme neuvěřitelně drahý, sochařsky pojatý dům v horách na měsíc dlouhou „dovolenou“. Jak se její poslední den na Zemi blíží, její přátelství s Ingrid se prohlubuje a stává se více emocionálně naplněným. John Turturro přispívá k hloubce filmu jako bývalý přítel obou žen, který nyní přednáší o hrůzách klimatické krize, zatímco Alessandro Nivola přináší do děje napětí v roli policejního detektiva, který z náboženských důvodů odmítá sebevraždu.

Reflexe života a smrti

Pedro Almodóvar, nyní 74letý, očividně přemýšlí o vlastní smrtelnosti. The Room Next Door není těžkopádným filozofickým dílem, ale spíše upřímnou a dojemnou reflexí o stárnutí, umírání a o tom, zda je zdravé najít radost i v těch nejzoufalejších situacích. Takové filmy nejsou běžné v žádném jazyce, a to činí z Almodóvarova nového počinu výjimečný zážitek.

Sdílejte článek