Nové fosilie z jihoafrické jeskyně Drimolen poskytují další důkaz, že druh Homo erectus se v jižní Africe objevil přibližně před dvěma miliony let. To je asi o 200 000 let dříve, než se dlouho předpokládalo na základě starších nálezů z jiných lokalit. Výsledky zveřejnili vědci v časopise Annals of Human Biology.
Výzkumníci popsali 18 dosud podrobně neanalyzovaných homininích fosilií, tedy pozůstatků lidí a jejich blízkých vývojových příbuzných. Materiál byl vykopán v Drimolen Main Quarry mezi lety 1992 a 2019. Jeden z nálezů přiřadili druhu Homo erectus, čtrnáct druhu Paranthropus robustus a tři nebylo možné spolehlivě určit přesněji než jako zástupce skupiny Hominini.
Zařazení jednoho fragmentu lebky k Homo erectus podle studie posiluje předchozí interpretaci nálezů z Drimolenu. Fosilie z tohoto naleziště jsou datovány do rozmezí přibližně 2,04 až 1,95 milionu let. Datování stáří hornin a fosilních vrstev je v paleoantropologii zásadní, protože pomáhá určit, které druhy žily ve stejném období a jak se jejich výskyt měnil v čase.
Více druhů na jednom místě
Homo erectus přitom v krajině nesdílel prostředí sám. Ve stejných nebo blízkých vrstvách Drimolenu se vyskytoval také Paranthropus robustus, robustně stavěný hominin s výraznými čelistmi a velkými stoličkami. Starší výzkum publikovaný v časopise Science už ukázal, že před zhruba dvěma miliony let žily v širší oblasti dnešní jižní Afriky současně různé linie raných homininů, včetně Homo erectus, Paranthropus a australopitéků.
Nová práce se nezaměřila pouze na přítomnost jednotlivých druhů, ale také na jejich vnitrodruhovou proměnlivost. Autoři uvádějí, že některé znaky čelistí a lebek Paranthropus robustus z Drimolenu se liší od fosilií stejného druhu z dalších jihoafrických nalezišť. Popsali také nový znak na dolní čelisti, který by mohl pomoci při rozlišování těchto populací.
Výsledky mohou znamenat, že Paranthropus robustus nebyl v celé oblasti stejný a že se jeho podoba v průběhu času měnila. Výraznější zuby a čelistní svalstvo bývají u tohoto druhu spojovány s náročným žvýkáním, samotné nové nálezy však neumožňují jednoduše určit, jak přesně se na jeho vývoji podílely změny klimatu, potravy nebo prostředí.
Studie proto neposkytuje přímý důkaz o tom, proč Homo erectus v jižní Africe přežíval ani jak spolu jednotlivé druhy soupeřily nebo případně využívaly odlišné zdroje. Ukazuje ale, že raná lidská evoluce nebyla lineárním sledem jedné formy za druhou. V jedné oblasti mohlo současně žít několik odlišných homininích linií a jejich fosilní záznam se může měnit s tím, jak vědci zpracovávají starší nálezy.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.