Srážky očekávané v dalších dnech nemusí podle odborníků stačit k obnovení průtoků v řekách ani ke zvýšení hladin vodních nádrží na běžnou úroveň. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus to uvedl Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a České geologické služby. Podle něj se problém sucha nedá vyřešit krátkodobými opatřeními.
Česká krajina byla podle Hrušky v uplynulých desetiletích výrazně odvodňována kvůli zemědělské produkci. Nyní je podle něj potřeba tento trend obrátit a upravit strukturu krajiny tak, aby dokázala zadržet vodu přímo v místech, kde naprší. Za důležitější než samotné budování přehrad považuje zadržování vody v půdě a krajině.
Mezi navrhovaná opatření zařadil revitalizaci velkých i menších řek a změnu rozsáhlých lánů na menší, členitější zemědělské plochy. Mezi poli by podle něj mohly vznikat travnaté pásy a meze, které zpomalí odtok vody. Problémem jsou také změny ve srážkách. Ubývá podle Hrušky dlouhotrvajícího deště a přibývá krátkých přívalových srážek, které odvodněná krajina nedokáže účinně zadržet.
Taková proměna by podle odborníka vyžadovala dlouhodobý a systematický plán, nikoli zásahy rozložené jen do několika let. Změnu krajiny podle něj nelze uskutečnit během jednoho roku ani jedné volební periody. Stát by měl podle Hrušky na desítky let uvolnit peníze a určit, jakým způsobem se má schopnost krajiny zadržovat vodu postupně zlepšovat.
Hruška zároveň upozornil na hospodaření s vodou ve Vltavské kaskádě. Podle něj se z nádrží vypouští voda kvůli udržování vyšších průtoků na dolním toku Vltavy, což přispívá k jejich poklesu. Za jednu z možností, jak situaci zlepšit, označil také účinnější čištění odpadních vod, které by mohlo snížit potřebu ředění odpadních vod vodou z přehrad. Opatření proti suchu podle něj zatím postrádají dlouhodobou koncepci.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.