Francouzští středoškoláci už třetí týden protestují proti podmínkám ve školách. Blokády a demonstrace se rozšířily z pařížského regionu do dalších částí země. Studenti požadují více učitelů, lepší vybavení a opravy školních budov. Podle agentury Reuters zůstávalo v pátek 9. října uzavřených 141 škol.
Protestní hnutí začalo v polovině září na střední škole v okolí Paříže. K požadavkům studentů se přidali učitelé a některé odborové organizace. Kritizují především dlouhodobý nedostatek pedagogů, velký počet žáků ve třídách a stav budov, které podle účastníků protestů často neodpovídají potřebám výuky.
V některých městech přerostly demonstrace v násilné střety. Policie zasahovala proti skupinám, které stavěly barikády nebo útočily na veřejný majetek. Podle agentury Associated Press se protesty postupně staly celostátním politickým problémem. Vláda prezidenta Emmanuela Macrona čelí tlaku, aby řešila nejen konkrétní situaci ve školách, ale také širší nespokojenost s veřejnými službami.
Více peněz neznamená stejné podmínky
Francie přitom na vzdělávání vydává v mezinárodním srovnání poměrně vysoké částky. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj uvádí, že veřejné výdaje na vzdělávací instituce dosahovaly v roce 2022 ve Francii 4,7 procenta hrubého domácího produktu, zatímco průměr zemí OECD činil 4,3 procenta. Výdaje ale nejsou rozděleny rovnoměrně mezi jednotlivé stupně škol ani regiony.
Francie podle OECD vydává ve srovnání s průměrem organizace menší podíl prostředků na primární vzdělávání a větší část směřuje na školy druhého stupně. Rozdíly jsou patrné také mezi bohatšími oblastmi a znevýhodněnými předměstími velkých měst. Právě tam školy častěji řeší nedostatek zaměstnanců, horší technický stav budov a složitější sociální podmínky žáků.
Problém se netýká pouze objemu financování, ale také výsledků a důvěry veřejnosti. OECD upozorňuje, že výsledky francouzských patnáctiletých žáků v testech PISA v roce 2022 výrazně klesly, zejména v matematice. Výkon země se pohyboval přibližně kolem průměru OECD, což podle kritiků neodpovídá tomu, kolik stát na školství vynakládá.
Ministr školství Edouard Geffray jednal se studenty a učiteli a vláda slíbila, že se jejich požadavky bude zabývat. Konkrétní podoba dalších opatření ale zatím není jasná. Vláda zároveň řeší vysoký veřejný dluh a tlak na omezení rozpočtových výdajů. Protesty tak otevřely spor, zda má Francie do školství investovat více, nebo především změnit způsob, jakým jsou současné prostředky rozdělovány.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.