Ženy zůstávají ve Spojených státech výrazně méně zastoupené v politice, přestože tvoří přibližně 51 procent obyvatel. V současném Kongresu, tedy Sněmovně reprezentantů a Senátu, drží podle údajů Center for American Women and Politics při Rutgersově univerzitě 28,4 procenta křesel. Ve funkci guvernérky působí ve státech unie 14 žen, což je dosud nejvyšší počet v americké historii.
Volby 3. listopadu rozhodnou o všech 435 mandátech ve Sněmovně reprezentantů a o 35 ze 100 senátorských křesel. Guvernéři se budou volit ve 36 státech. Podle analýzy německé stanice Deutsche Welle mohou hlasování přinést několik historických prvenství, zároveň ale znovu ukážou, jak obtížné je pro ženy do vrcholné politiky proniknout.
Jednou z hlavních překážek jsou peníze. Kampaně v USA jsou nákladné a ženy mají podle odborníků horší přístup k sítím bohatých dárců. Tyto sítě i vedení politických stran jsou stále převážně mužské. Muži ve stranických strukturách také častěji oslovují jako možné kandidáty jiné muže. Výzkum Center for American Women and Politics se dlouhodobě zabývá rozdíly v příspěvcích podle pohlaví, rasy i stranické příslušnosti a upozorňuje, že ženy za muži zaostávají nejen jako příjemkyně darů, ale také jako dárkyně.
Roli hrají i pravidla amerického volebního systému. Senátoři jsou voleni na šest let a každé dva roky se obměňuje přibližně třetina Senátu. Příležitostí pro nové kandidáty je proto méně než ve Sněmovně, jejíž členové mají dvouletý mandát. Celostátní senátní kampaně jsou navíc obvykle dražší než souboje o mandát ve Sněmovně. Výzkumnice Kelly Dittmar z Center for American Women and Politics uvedla Deutsche Welle, že systém ztěžuje vstup nováčků do politiky a ženy byly historicky právě takovými nováčky.
V Kongresu je nyní 125 žen ve Sněmovně reprezentantů, z toho 95 demokratů a 30 republikánek. V Senátu zasedá 27 žen: 16 demokratických a 11 republikánských senátorek. Dittmar podle Deutsche Welle upozornila, že v Republikánské straně existuje méně organizací, které ženy vyhledávají, školí a finančně podporují. Demokraté podle ní kladou na rozmanitost mezi kandidáty větší důraz.
Možná historická prvenství
Nejvýraznější změny mohou nastat v několika státech. Demokratka Peggy Flanagan, viceguvernérka Minnesoty, se může stát první indiánskou ženou v Senátu. V Georgii usiluje o guvernérský úřad Keisha Lance Bottoms. Pokud zvítězí, stane se první ženou v čele tohoto státu a zároveň první černošskou guvernérkou v dějinách USA. O guvernérský úřad v Minnesotě se uchází také republikánka Lisa DeMuth; její případné vítězství by rovněž znamenalo první černošskou guvernérku v zemi.
Další prvenství mohou podle přehledu Rutgersovy univerzity nastat v Novém Mexiku, kde kandiduje Deb Haalandová, první indiánská ministryně v americké vládě, i v dalších státech. Výsledek voleb tak může počet žen ve volených funkcích zvýšit, sám o sobě však neodstraní strukturální překážky spojené s financováním kampaní, stranickými kontakty a přetrvávajícími představami o tom, kdo má být politickým lídrem.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.