České zdravotnictví se po letech dílčích úprav připravuje na strukturální změny. Ministerstvo zdravotnictví plánuje novelizovat čtyři zásadní zákony a většinu navrhovaných opatření chce uvést do praxe od roku 2028. Podle Hospodářských novin má reforma zasáhnout nejen financování a organizaci péče, ale také rozdělení kompetencí mezi zdravotníky a způsob řízení nemocnic.
Jedním z hlavních záměrů je změna systému ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo počítá se vznikem jedné instituce, do které by se začlenily krajské hygienické stanice, Státní zdravotní ústav a další zdravotní ústavy. Cílem je soustředit odborné kapacity a zjednodušit řízení oblasti, která dnes funguje prostřednictvím více samostatných organizací.
Více úkolů pro nelékařské profese
Plánované změny se mají týkat také pravomocí zdravotníků, kteří nejsou lékaři. Ministerstvo chce posílit kompetence nelékařských profesí a farmaceutů. Jedním z uváděných příkladů je možnost očkování proti chřipce přímo v lékárnách. Takový krok by přesunul část prevence mimo ordinace praktických lékařů a mohl by rozšířit dostupnost některých služeb.
Novela veřejného zdravotního pojištění má současně zavést finanční bonusy za účast v preventivních a screeningových programech. Screening je organizované vyhledávání některých nemocí u lidí bez příznaků. Návrh tak pracuje s motivací pojištěnců, aby se častěji účastnili vyšetření, která mohou odhalit závažná onemocnění v dřívější fázi.
Rozsah potřebných změn ukazují i výdaje. Podle Českého statistického úřadu dosáhly celkové výdaje na zdravotní péči v roce 2024 téměř 697 miliard korun, což odpovídalo 8,6 procenta hrubého domácího produktu. Zdravotní pojišťovny vynaložily na péči 514,2 miliardy korun a domácnosti zaplatily ze svého 94,5 miliardy. Průměrné výdaje na jednoho obyvatele činily 64 007 korun.
Rozhodovat nebude jen ministerstvo
Reforma se neobejde bez změn v každodenním fungování nemocnic. Změny pravidel mohou upravit odpovědnost zřizovatelů, ředitelů i jednotlivých oddělení, samy o sobě ale nezmění způsob, jakým zdravotnická zařízení plánují kapacity, nakládají s daty nebo vyhodnocují výsledky léčby. Úspěch proto bude záviset také na tom, zda se k novému modelu přihlásí vedení nemocnic a lékaři.
Personální situace přitom zůstává významným omezením. ČSÚ uvádí, že ve zdravotnictví v roce 2024 pracovalo 321 tisíc lidí, z toho 48 781 lékařů a 86 580 všeobecných sester. Průměrná hrubá měsíční mzda lékařů v lůžkových zařízeních včetně odměn a příplatků činila 124 775 korun, u všeobecných sester a porodních asistentek 62 410 korun. Reforma tak bude muset vedle zákonů řešit i rozdělení práce, odpovědnosti a rozhodovacích pravomocí uvnitř nemocnic.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.