Německo přehodnocuje svůj přístup k hospodářským vztahům s Čínou. Zatímco v minulosti v Berlíně převládala obava, že tvrdší obchodní opatření vyvolají čínskou odvetu a poškodí německé exportéry, sílící tlak na domácí průmysl tento postoj mění. Podle Deutsche Welle nyní Německo společně s Francií usiluje o posílení pravomocí Evropské unie v oblasti ochrany trhu.
Obě země chtějí, aby Evropská komise mohla rychleji reagovat na případy, kdy čínské firmy díky státní podpoře, nadbytečným kapacitám nebo jiným výhodám vytlačují evropské výrobce. Debata se týká především průmyslových odvětví, která jsou důležitá pro zaměstnanost a technologickou soběstačnost Evropské unie. Konkrétní podoba případných nových nástrojů však podle dostupných informací zůstává předmětem jednání.
Vývozní výhody slábnou
Čína byla pro německou ekonomiku po dlouhou dobu významným odbytištěm, zejména pro automobilový, strojírenský a chemický průmysl. Vývozní přínosy se ale v posledních letech zmenšují. Německá centrální banka uvedla, že německý vývoz do Číny v letech 2023 a 2024 klesal výrazně rychleji než celkový německý vývoz. Podíl Německa na čínském dovozu zpracovaných výrobků se podle banky snížil z 6,8 procenta v roce 2022 na 6,1 procenta v roce 2024.
Současně čínské podniky pronikají na evropský trh v oborech, v nichž dříve dominovaly evropské společnosti. Nejviditelnější je situace v automobilovém průmyslu, kde čínští výrobci rychle rozšiřují nabídku elektromobilů. Evropská unie po vyšetřování Evropské komise zavedla od 30. října 2024 dodatečná vyrovnávací cla na dovoz čínských bateriových elektromobilů. Jejich výše se podle výrobce pohybuje od 7,8 do 35,3 procenta, nad rámec běžného desetiprocentního cla.
Německo se k těmto opatřením stavělo opatrně mimo jiné kvůli riziku čínské odvety proti evropským automobilkám. Němečtí výrobci mají v Číně rozsáhlé výrobní kapacity a prodejní sítě, jejich pozice na tamním trhu však oslabuje. Podle německého statistického úřadu byl v roce 2024 nejdůležitějším obchodním partnerem Německa opět Spojené státy. Čína zůstala významným partnerem, ale celkový objem obchodu mezi oběma zeměmi klesl na 205,7 miliardy eur.
Čína přesto zůstává pro německé firmy důležitým dodavatelem. Německé ministerstvo hospodářství uvádí, že v roce 2024 připadalo na Čínu 12 procent německého dovozu, což z ní činilo nejvýznamnější dodavatelskou zemi. Právě tato závislost komplikuje snahy o rychlé oddělení od čínské ekonomiky. Berlín proto prosazuje spíše snižování rizik a diverzifikaci dodavatelských řetězců než úplné přerušení obchodních vazeb.
Posun německé politiky tak neznamená odmítnutí obchodu s Čínou. Jde spíše o snahu vyrovnat vztah, v němž podle evropských vlád rostou dovozy z Číny rychleji než možnosti evropských firem prodávat na čínském trhu. Pro Německo, jehož ekonomika je silně závislá na průmyslu, se ochrana evropské výrobní základny stává důležitější než dříve.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.