Slovensko obnovuje své vojenské diplomatické zastoupení v Rusku, které přerušilo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. V Moskvě mají podle dostupných informací znovu působit slovenští vojenští diplomaté. Jde o další krok vlády premiéra Roberta Fica, který se snaží obnovovat některé komunikační kanály s Ruskem navzdory pokračující válce na Ukrajině.
Bratislava rozhodnutí hájí potřebou udržovat přímé kontakty a získávat informace o dění v ruském bezpečnostním a vojenském prostředí. Vojenský atašé je součástí diplomatického sboru a jeho úkolem je mimo jiné sledovat bezpečnostní vývoj, udržovat oficiální vztahy s armádou hostitelské země a podporovat komunikaci mezi ministerstvy obrany.
Podle agentury Deutsche Welle však kritici varují, že obnovení zastoupení může zvýšit riziko špionáže. Vojenská diplomacie poskytuje přístup k citlivým kontaktům a informacím, přičemž Rusko je od začátku rozsáhlé invaze na Ukrajinu považováno za hlavní bezpečnostní hrozbu pro evropské státy a NATO. Odpůrci kroku se obávají také toho, že Moskva může diplomatické kanály využívat k získávání informací nebo k ovlivňování slovenského veřejného prostoru.
Obavy mají na Slovensku konkrétní bezpečnostní pozadí. V březnu 2022 slovenské úřady vyhostily několik ruských diplomatů kvůli podezření z činnosti v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích. Mezi vyhoštěnými byl také ruský vojenský diplomat Sergej Solomasov. Slovenské bezpečnostní složky tehdy zveřejnily informace o jeho kontaktech s člověkem napojeným na proruské dezinformační prostředí. Případ se týkal získávání politických a bezpečnostních informací.
Obnovení vojenských kontaktů může podle kritiků zhoršit také důvěru mezi Slovenskem a jeho spojenci. Země je od roku 2004 členem NATO i Evropské unie a podílí se na alianční kolektivní obraně. Některé západní státy ale v posledních letech zpřísnily nakládání s citlivými informacemi a při spolupráci zohledňují politické postoje jednotlivých vlád i možné bezpečnostní úniky.
Ficova vláda současně zdůrazňuje, že Slovensko z NATO nevystupuje a nadále zůstává součástí alianční obrany. Obnovení vojenského zastoupení v Moskvě proto představuje především změnu bilaterální politiky, nikoli formální odklon od závazků vůči spojencům. Kritici však tvrdí, že podobné kroky vysílají v době ruské války proti Ukrajině nejednoznačný signál a prohlubují rozdíly mezi Bratislavou a částí evropských partnerů.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.