Éra vágních zelených sloganů na obalech výrobků v Evropské unii končí. Od 27. září 2026 se uplatňují pravidla, která mají omezit takzvaný greenwashing, tedy vytváření klamavého dojmu, že výrobek nebo firma mají lepší dopad na životní prostředí, než odpovídá skutečnosti. Změny vycházejí ze směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci.
Firmy musí být schopné svá environmentální tvrzení doložit. Pravidla se týkají textů, obrázků, symbolů, názvů značek i označení na obalech a v reklamě. Za environmentální tvrzení se považuje například sdělení, že výrobek má pozitivní nebo nulový dopad na životní prostředí, poškozuje přírodu méně než konkurenční zboží nebo se jeho dopad v čase zlepšil.
Nově je zakázáno používat obecná tvrzení typu „ekologický“, „zelený“ nebo „šetrný k životnímu prostředí“, pokud k nim obchodník nemá uznávané důkazy o vynikajícím environmentálním výkonu, který se tvrzení skutečně týká. Stejně tak firma nesmí vztáhnout tvrzení na celý výrobek nebo celý podnik, pokud se ve skutečnosti týká jen jedné jeho části. Nápis o recyklovatelnosti například nemůže automaticky vyvolávat dojem, že je ekologičtější celý výrobek.
Nová úprava zasahuje také do používání ekologických značek. Udržitelným označením nesmí být logo vytvořené samotným výrobcem bez certifikačního systému nebo bez zřízení veřejným orgánem. Směrnice tím reaguje na situaci, kdy spotřebitelé často obtížně rozlišují mezi státem či nezávislou organizací ověřeným certifikátem a pouhým marketingovým symbolem.
Podle Evropské komise obsahovalo v dřívějším celoevropském šetření 53 procent posuzovaných zelených tvrzení vágní, zavádějící nebo nepodložené informace. U 40 procent tvrzení chyběly podpůrné důkazy. Komise zároveň uvádí, že v Evropské unii existuje zhruba 230 označení udržitelnosti a 100 značek pro zelenou energii, jejichž pravidla a míra kontroly se výrazně liší.
Přísnější pravidla pro klimatická tvrzení
Směrnice výslovně zakazuje také tvrzení, podle nichž je výrobek „klimaticky neutrální“, „uhlíkově neutrální“ nebo má snížený dopad na klima pouze díky započtení kompenzačních projektů mimo jeho hodnotový řetězec. Firma tedy nemůže označit produkt za neutrální jen proto, že nakupuje uhlíkové kredity. Takové sdělení může být přípustné pouze tehdy, pokud vychází ze skutečného dopadu celého životního cyklu výrobku.
Pravidla ukládají členským státům povinnost přijmout potřebné národní předpisy do 27. března 2026. Evropská komise současně připravuje samostatná pravidla pro prokazování výslovných environmentálních tvrzení, takzvanou směrnici o zelených tvrzeních. Ta má stanovit podrobnější požadavky na vědecké posouzení, srovnávání výrobků a nezávislé ověřování. Její legislativní proces však podle Komise dosud nebyl dokončen.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.