Norská armáda řeší bezpečnostní incident, při němž pronajaté automobily během vojenského cvičení zaznamenávaly dění v okolí vozů. Vojáci norské domobrany Heimevernet podle norského listu Dagens Næringsliv zjistili, že automobily ukládaly videozáznamy jejich pohybu, přesunů techniky a zadávání přístupových kódů u bran vojenských objektů.
Záznamy vznikly během zářijového cvičení Hovedstad v Oslu a okolí. Podle podkladů zveřejněných v norském parlamentu se ho účastnilo zhruba 5000 příslušníků Heimevernetu. Cvičení mělo prověřit schopnost jednotek chránit důležité objekty v hlavním městě v případě krizové nebo válečné situace.
Vozidla armáda pronajala od společnosti First Rent A Car Norway, která v zemi provozuje značku Hertz. Norský dodavatel je součástí vlastnického řetězce spojeného se švédskou automobilkou Volvo Cars. Ta patří čínské skupině Geely. Nešlo tedy o přímý pronájem od čínské vlády ani o firmu, u níž by bylo veřejně doloženo, že záznamy předávala čínským úřadům. Součástí flotily však byly také automobily čínské značky Deepal, kterou vyrábí skupina Changan Automobile.
Problémem byla především funkce kamer a ukládání záznamů, o níž vojáci podle dostupných informací předem nevěděli. Moderní automobily mohou pořizovat obraz z okolí vozu pomocí kamer určených například pro bezpečnostní systémy, parkování nebo záznam jízdy. V tomto případě se na nahrávkách objevili lidé, vojenská technika i okolí objektů, které měly být během cvičení chráněny.
Norští vojáci podle Dagens Næringsliv na uložené video narazili při procházení funkcí automobilů. Zjistili, že záběry zachytily také zadávání kódů u bran. Není však známo, zda byly soubory uloženy pouze v paměti vozidel, nebo se přenesly do dalších systémů. Veřejně dostupné informace také nepotvrzují, že by se data dostala do Číny či k výrobci automobilů.
Událost vyvolala otázky ohledně pravidel pro používání civilních a chytrých vozidel při vojenských operacích. Poslanec norské pravicové strany Pokrokové strany Himanshu Gulati se vlády písemně zeptal, zda armáda předem posoudila bezpečnostní rizika a zda místní omezení zabránila zachycení citlivých informací. K 9. říjnu, kdy byl dotaz odeslán norskému ministerstvu obrany, odpověď ještě nebyla zveřejněna.
Incident zapadá do širší debaty o bezpečnosti dat v automobilech. Vozidla dnes nejsou pouze dopravní prostředky, ale také zařízení vybavená kamerami, mikrofony, navigací a komunikačními moduly. Pro armády a další státní instituce to znamená, že při výběru dodavatelů musí vedle ceny a dostupnosti posuzovat také původ technologií, způsob ukládání záznamů a možnost jejich vzdáleného přenosu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.