Německo a Francie uzavřely dohodu o společném přístupu k budoucnosti evropského automobilového průmyslu. Dokument se týká mimo jiné pravidel pro emise nových osobních aut a lehkých užitkových vozů, podpory evropské výroby a konkurence ze strany čínských výrobců. Podle Hospodářských novin dohoda odpovídá také požadavkům, které v Bruselu dlouhodobě prosazuje Česko.
Klíčovým bodem je další zmírnění takzvaného zákazu spalovacích motorů. Podle dosud platných unijních pravidel mají od roku 2035 emise oxidu uhličitého u nových osobních aut a lehkých dodávek klesnout proti roku 2021 o 100 procent. Norma tak v praxi znemožňuje registraci nových vozů se spalovacím motorem, přestože formálně nejde o přímý zákaz konkrétní technologie.
Evropská komise loni navrhla, aby byl cíl pro rok 2035 snížen na 90 procent. Zbývajících deset procent by automobilky mohly splnit prostřednictvím různých flexibilních mechanismů, například započtením nízkouhlíkových paliv, malých elektromobilů nebo nízkouhlíkové oceli vyrobené v Evropské unii. Návrh rovněž počítá s možností využívat takzvané palivové kredity. Jde o systém, který výrobcům umožní kompenzovat část emisí úsporami dosaženými při používání vybraných paliv.
Francouzsko-německá dohoda má podle dostupných informací jít ještě dál než původní návrh Evropské komise. Pokud ji podpoří další členské země, mohlo by se po roce 2035 v Evropské unii prodávat více vozů s benzinovým nebo naftovým motorem, než se původně očekávalo. Přesná podoba pravidel ale zatím není definitivní a bude záviset na dalším vyjednávání mezi členskými státy, Evropským parlamentem a Komisí.
Výměna podpory mezi Paříží a Berlínem
Kompromis spojuje dvě priority, které se v evropské debatě dosud často střetávaly. Německo usiluje o větší technologickou volnost pro automobilky a o zachování prostoru pro hybridní vozy, spalovací motory a nízkoemisní paliva. Francie naopak požaduje důraznější podporu výroby v Evropě a pravidla, která by zvýhodnila evropské firmy při veřejných zakázkách a při čerpání podpory.
Součástí dohody je proto také princip „Made in Europe“, tedy snaha vázat veřejnou podporu, investice nebo nákupy firem a institucí na evropský původ výrobků a technologií. Paříž a Berlín tím reagují na rychlý růst čínských automobilek na evropském trhu. Některé návrhy současně počítají s tím, že evropské preference by mohly zahrnout i země mimo EU, které mají s blokem uzavřenou dohodu o volném obchodu.
Pro český automobilový průmysl je změna důležitá kvůli vysoké závislosti na výrobě osobních aut, dodavatelích a exportu. Zmírnění emisních pravidel by automobilkám poskytlo více času na přechod k elektromobilitě a ponechalo prostor pro technologie, které se v některých závodech stále vyrábějí. Současně ale nejde o odklad elektrifikace. Evropská komise dál označuje elektromobilitu za hlavní směr snižování emisí v silniční dopravě a připravovaná pravidla mají její rozvoj nadále podporovat.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.