Americký prezident Donald Trump v pátek 16. října podepsal exekutivní dekret, kterým pozastavil uplatňování nových sankcí proti Rusku. Opatření se týká rozsáhlého balíku, který Trump sám podepsal v září a který měl začít platit v následujících dnech. Prezident uvedl, že využil pravomoc udělenou zákonem a že odklad je v národním zájmu Spojených států.
Trump zároveň zaslal Kongresu písemné potvrzení a zprávu vysvětlující jeho rozhodnutí. Samotný Bílý dům ale bezprostředně neuvedl podrobnější důvody, proč by okamžité zavedení sankcí odporovalo americkým zájmům. Podle agentury AP dekret přišel jen dva dny před termínem, kdy měla být část opatření uvedena do praxe.
Zákon nese jméno Lindseyho Grahama, republikánského senátora z Jižní Karolíny, který v červenci nečekaně zemřel krátce po návratu z Ukrajiny. Graham patřil k hlavním zastáncům tvrdšího postupu vůči Moskvě a na přípravě zákona spolupracoval s demokratickým senátorem Richardem Blumenthalem. Kongres návrh schválil výraznou většinou. V Senátu pro něj hlasovalo 86 ze 97 přítomných senátorů, ve Sněmovně reprezentantů získal 262 hlasů proti 159.
Balík mířil na ruské představitele, banky a takzvanou stínovou flotilu tankerů, která podle amerických a evropských úřadů pomáhá Rusku přepravovat ropu a další energetické suroviny navzdory sankcím. Zákon také umožňoval uvalit až stoprocentní cla na zboží z pěti největších odběratelů ruské ropy nebo zemního plynu. Výjimky se měly týkat zemí, které odebírají méně než 15 procent ruského plynu a zároveň podnikají významné kroky ke snížení této závislosti.
Opatření mohlo výrazně zhoršit obchodní vztahy Washingtonu s Čínou a Indií, které patří mezi největší odběratele ruské ropy. Zákon počítal také s postihem zemí, jež Rusku nejvíce pomáhají obcházet energetické sankce. Podle Bílého domu však Trumpův dekret nyní uplatnění těchto cel i části sankcí pozastavuje. Výjimka se netýká všech dřívějších amerických sankcí proti Rusku, které zůstávají v platnosti.
Rozhodnutí přichází krátce poté, co Trump oznámil dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o nákupu ruské nafty pro Spojené státy a světový trh. Prezident tento krok zdůvodnil snahou snížit ceny energií. Kritici v Kongresu však upozorňují, že uvolnění tlaku na ruský energetický sektor může Moskvě zajistit další příjmy pro pokračování války proti Ukrajině. Kreml už před přijetím sankčního zákona varoval, že nové restrikce by mohly zkomplikovat snahy o mírové řešení konfliktu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.