Experimentální látka DT-109 zmírnila u myší a nehumánních primátů těžkou formu ztučnění jater tím, že působila především ve střevě. Podle studie zveřejněné v časopise The Journal of Clinical Investigation přípravek omezil množení bakterie Clostridium perfringens, snížil tvorbu amoniaku a pomohl obnovit ochrannou bariéru střevní stěny.
Výzkum se zaměřil na metabolicky podmíněnou steatohepatitidu, označovanou zkratkou MASH. Jde o pokročilou formu ztučnění jater, při níž se v orgánu hromadí tuk a přidává se zánět a poškozování jaterních buněk. Onemocnění může postupovat k cirhóze, tedy rozsáhlému zjizvení jater, a zvyšuje také riziko selhání jater nebo rakoviny tohoto orgánu.
Úloha střevní bariéry
Vědci z University of Michigan, Xi’an Jiaotong University a dalších pracovišť sledovali takzvanou osu střevo–játra. Tento pojem označuje propojení obou orgánů prostřednictvím krevního oběhu: látky vznikající ve střevě se dostávají do jater, kde mohou ovlivňovat zánět a metabolismus.
Podle studie může při MASH ve střevě nadměrně růst bakterie Clostridium perfringens, která vytváří amoniak. Ten může narušovat střevní epitel, tedy vnitřní výstelku fungující jako selektivní ochranná bariéra. Když se tato bariéra oslabí, do krve a následně do jater snadněji pronikají bakteriální produkty a další látky podporující zánět. V játrech pak podle autorů dochází mimo jiné k nadměrné aktivaci CD8+ T-lymfocytů, což je skupina imunitních buněk schopných při přehnané aktivitě přispívat k poškození tkáně.
V pokusech DT-109 snížil množství uvedené bakterie i produkci amoniaku. Současně posílil střevní bariéru a omezil průnik škodlivých mikrobiálních produktů do organismu. U nehumánních primátů se tím snížil zánět v játrech a závažnost MASH. Právě výsledky u těchto zvířat považují vědci za důležité, protože jejich jaterní biologie a složení střevních mikroorganismů se více podobají lidským než u myší.
Na léčbu lidí je brzy
DT-109 je glycinový tripeptid, tedy malá molekula složená ze tří aminokyselin. Výzkumníci už dříve pozorovali, že látka může MASH u zvířat zlepšovat; nová práce se snaží vysvětlit, jak tento účinek vzniká. Neprokazuje však, že přípravek bude stejně působit u pacientů. Bezpečnost, vhodné dávkování i účinnost u lidí musí ověřit klinické studie.
Autoři upozorňují, že ochrana střevní bariéry by v budoucnu mohla být významná i u dalších onemocnění spojených se zánětem a poruchami metabolismu. Dřívější pokusy podle studie naznačily možné účinky DT-109 také na tvorbu aterosklerotických plátů a kalcifikaci cév u nehumánních primátů. Jde však o předběžné výsledky, nikoli o důkaz, že látka léčí srdečně-cévní onemocnění. Vývoj přípravku navíc provází patentové a majetkové vazby mezi některými autory, University of Michigan a společností Diapin Therapeutics, která látku pro výzkum dodala.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.