Senátní volby 2026 skončily výrazným neúspěchem vládního hnutí ANO. Ve druhém kole, které se konalo 16. a 17. října, nezískal mandát ani jeden z jeho 13 kandidátů. O zbývajících 22 křeslech v horní komoře rozhodovali voliči poté, co pět senátorů postoupilo přímo už z prvního kola. Výsledky zveřejněné Českým statistickým úřadem ukázaly, že žádný z kandidátů ANO neproměnil účast ve finále ve vítězství.
Nejúspěšnější stranou voleb se stali Starostové a nezávislí. Do Senátu letos vyslali deset ze svých 14 kandidátů, a jejich klub tak zůstane druhým nejsilnějším v horní komoře. ODS získala sedm mandátů a společný klub ODS a TOP 09 zůstává podle výsledků nejsilnější senátní frakcí. Předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS tak má podle dosavadního rozložení sil dobrou pozici pro pokračování ve funkci.
Volební účast ve druhém kole dosáhla 21,12 procenta. K urnám přišla přibližně pětina oprávněných voličů, přesto šlo podle dostupných údajů o nejvyšší účast ve druhém kole senátních voleb od roku 2010. V prvním kole, které se uskutečnilo 9. a 10. října, hlasovalo 43,93 procenta voličů. Rozdíl mezi oběma koly odpovídá dlouhodobému trendu, kdy účast ve finále výrazně klesá.
Senátní volby se letos konaly ve 27 obvodech. V pěti z nich získali kandidáti nadpoloviční většinu platných hlasů už v prvním kole, a druhé kolo proto nebylo potřeba. Ve zbývajících 22 obvodech postoupili dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Vítěz druhého kola potřebuje získat více hlasů než soupeř, nikoli nadpoloviční většinu všech hlasujících.
Výsledek znamená, že vládní ANO v Senátu o jeden mandát přišlo. Jeho kandidáti sice postoupili do druhého kola ve 13 obvodech, žádný z nich však neuspěl. Kandidáti SPD, která je spolu s ANO a Motoristy součástí vládní koalice, se podle výsledků do druhého kola nedostali. Naopak kandidáti opozičních stran a nezávislí uchazeči obsadili všech 22 mandátů uvolněných pro druhé kolo.
V šestiletém mandátu bude pokračovat 16 z 27 senátorů, jejichž obvody se letos obnovovaly. Výsledek proto nepřinese úplnou obměnu horní komory, změnil však poměr sil mezi jednotlivými kluby. Senát má 81 členů a volby se v něm konají postupně po třetinách každé dva roky. Kromě schvalování zákonů může komora například projednávat ústavní změny a podílí se na volbě některých ústavních činitelů.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.