Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa a představitelů jeho administrativy o odpovědnosti ukrajinského vedení za pokračování války se v říjnu dostala do centra veřejné debaty. Hospodářské noviny v komentáři ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče upozorňují na rozdíl mezi politickými obviněními a konkrétními kroky Kyjeva a Moskvy. Ekonomické dopady sporu jsou přitom bezprostřední: válka dál omezuje výrobu, vývoz, investice i veřejné finance Ukrajiny.
Mezinárodní instituce spojují hlavní hospodářské škody především s pokračující ruskou invazí a útoky na kritickou infrastrukturu. Mezi nejvýrazněji zasažené oblasti patří energetika, doprava, bydlení, zemědělství a průmysl. Podle aktualizovaného hodnocení, které zveřejnily ukrajinská vláda, Světová banka, Evropská komise a Organizace spojených národů, dosáhly k 31. prosinci 2025 přímé škody 195,1 miliardy dolarů. Celkové potřeby obnovy a rekonstrukce pro příštích deset let odhadly instituce na 587,7 miliardy dolarů.
Nejde pouze o dlouhodobou obnovu. Ukrajinský rozpočet musí během války současně financovat obranu, sociální výdaje, provoz státu a opravy poškozené infrastruktury. Mezinárodní měnový fond v červnu uvedl, že ukrajinský hrubý domácí produkt má v roce 2026 růst pouze o 1,0 až 1,6 procenta. Fond zároveň upozornil, že výhled zůstává mimořádně nejistý kvůli pokračující válce a jejím dopadům na obyvatelstvo i ekonomiku.
Rozsah bezpečnostní krize dokládají také údaje OSN. Podle její mise pro monitorování lidských práv bylo v prvních devíti měsících roku 2026 na Ukrajině ověřeno 2570 zabitých a 15 211 zraněných civilistů. Počet obětí byl o 59 procent vyšší než ve stejném období předchozího roku. Útoky zvyšují náklady domácností, firem i státu a zhoršují podmínky pro návrat obyvatel a obnovu podnikání.
Finanční stabilitu Ukrajiny proto výrazně podporují zahraniční dárci. Podle Rady Evropské unie poskytl blok v letech 2022 až 2026 Ukrajině makrofinanční pomoc ve výši 43,3 miliardy eur v úvěrech a grantech. V dubnu 2026 se EU dohodla také na půjčce 90 miliard eur pro roky 2026 a 2027. Zhruba 30 miliard eur má směřovat na rozpočtovou a makroekonomickou podporu, dalších 60 miliard eur na obranné potřeby.
Podmínkou další pomoci jsou mimo jiné reformy veřejných financí, právního státu a boje proti korupci. Evropská unie v květnu schválila Ukrajině další platbu téměř 2,8 miliardy eur poté, co země splnila část požadovaných kroků. Spor o podmínky míru tak není oddělený od ekonomiky: případné příměří by mohlo snížit válečné náklady a otevřít prostor pro investice, ale rozsah škod, potřeba bezpečnostních záruk a závislost na zahraničním financování by zůstaly klíčovými problémy i po zastavení bojů.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.