V Německu pokračuje spor o plánovanou reformu zákona o pracovní době. Vládní CDU/CSU a SPD se shodují, že pravidla je třeba přizpůsobit flexibilnějším pracovním modelům, neshodnou se však na tom, jak rozsáhlé změny mají být a jaké záruky mají zůstat zaměstnancům. Podle agentury Deutsche Welle se debata soustředí především na budoucnost tradičního osmihodinového pracovního dne.
Současný německý zákon stanovuje běžný limit osmi hodin práce za pracovní den. Zaměstnavatel může pracovní dobu prodloužit až na deset hodin, pokud se v delším vyrovnávacím období průměr vrátí na osm hodin denně. Mezi dvěma pracovními směnami má zaměstnanec zpravidla nárok na nejméně jedenáct hodin nepřetržitého odpočinku. Pravidla vycházejí z německého zákona o pracovní době a evropské úpravy, která pracuje také s průměrným limitem 48 hodin týdně.
CDU/CSU prosazuje, aby se pracovní doba posuzovala spíše v týdenním než denním součtu. Podle zastánců změny by to firmám i zaměstnancům umožnilo lépe rozvrhovat práci podle sezonních výkyvů, zakázek nebo osobních potřeb. Delší pracovní den by pak za určitých podmínek mohl být vyvážen kratší pracovní dobou v jiných dnech. Konzervativní politici tvrdí, že současná úprava odpovídá průmyslové éře a nedostatečně zohledňuje práci na dálku, pružnou pracovní dobu a nedostatek pracovníků.
Odbory a část SPD se obávají, že změna by v praxi vedla k oslabování ochrany zaměstnanců. Upozorňují, že formální týdenní limit nemusí zabránit tomu, aby lidé v jednotlivých dnech pracovali výrazně déle. V debatě se proto objevuje i možnost dvanáctihodinových směn, které by podle kritiků mohly být v některých oborech postupně normalizovány. Odborová centrála DGB a další svazy požadují, aby případné výjimky byly možné pouze na základě kolektivních smluv nebo dohody se zaměstnaneckými zástupci.
SPD trvá na tom, že osmihodinový pracovní den nemá být jednoduše zrušen. Sociální demokraté zároveň připouštějí modernizaci pravidel tam, kde ji podpoří kolektivní smlouvy a kde zůstanou zachovány bezpečnostní a odpočinkové standardy. Strana se tak snaží spojit větší pružnost s odpovědností zaměstnavatelů a s kontrolou odborů. Právě rozsah role kolektivního vyjednávání patří k hlavním sporným bodům koaličních jednání.
Koaliční CDU/CSU a SPD se na reformě zákona dohodly už ve své smlouvě, konkrétní podoba návrhu ale zůstává předmětem politických jednání. V červenci kancléř Friedrich Merz uvedl, že vláda chce návrh zákona předložit na podzim. Podle agentury Reuters se kabinet zabývá reformou v rámci širšího programu na podporu německé ekonomiky, která v posledních letech čelí slabému růstu. Vláda zároveň tvrdí, že delší pracovní den nemusí automaticky znamenat vyšší celkový počet odpracovaných hodin.
Zatím proto není rozhodnuto, zda a v jaké podobě se osmihodinový limit změní. Návrh bude muset projít spolkovou vládou i Bundestagem, tedy německým parlamentem. Do té doby zůstávají v platnosti současná pravidla: běžně nejvýše osm hodin práce denně, možnost prodloužení na deset hodin při následném vyrovnání a povinná doba odpočinku mezi směnami.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.