V Berlíně se rýsuje koalice sociálních demokratů SPD, Zelených a postkomunistické Die Linke. Strany se v říjnu 2026 shodly na základních programových prioritách a mezi jejich nejspornější záměry patří převod bytů velkých soukromých pronajímatelů do veřejných rukou. Cílem je zmírnit bytovou krizi a omezit růst nájmů v německé metropoli.
Plán navazuje na berlínské referendum z 26. září 2021. Tehdy 57,6 procenta hlasujících podpořilo záměr převést bytové fondy společností s více než 3000 byty ve městě do společného vlastnictví. Referendum však nebylo přímo závazné a dosavadní vláda SPD a CDU jeho výsledek neprovedla. Nová koalice chce přípravu příslušného zákona obnovit; podle informací německých médií by se o jeho podobě mohlo rozhodovat v roce 2028.
Podle německé veřejnoprávní televize ARD by se opatření dotklo především skupiny Vonovia a její dceřiné společnosti Deutsche Wohnen. Ty podle dostupných údajů vlastní v Berlíně přibližně 130 tisíc bytů. Celkový počet bytů, které by mohly spadat do zamýšleného převodu, se v různých odhadech pohybuje kolem 240 tisíc. Kromě největšího německého bytového koncernu by se záměr mohl týkat také společností Heimstaden, Adler a DVI.
Dotčen by byl i Heimstaden
Mezi potenciálně zasažené firmy patří Heimstaden Bostad, který je významným pronajímatelem také v Česku. Skandinávská skupina v minulosti převzala rozsáhlé portfolio nájemních bytů v několika českých městech. Berlínský plán by se týkal pouze bytů vlastněných v hlavním městě, politický a finanční dopad by však dopadl na celé dotčené skupiny.
Nejde přitom o běžné vyvlastnění jednotlivých nemovitostí kvůli veřejné stavbě, ale o takzvanou socializaci bytového fondu. Ta by znamenala převedení velkých soukromých portfolií do veřejné nebo jinak neziskové správy. Německá ústava takový postup za určitých podmínek připouští, zároveň ale vyžaduje náhradu vlastníkům. Právě její výše bude jedním z hlavních právních a ekonomických sporů.
Politici budou muset rozhodnout také o tom, jak by veřejný sektor převod financoval a jak by se vypořádal s existujícími dluhy, údržbou domů a jejich modernizací. Odpůrci návrhu upozorňují na vysoké náklady a na riziko dlouhých soudních řízení. Podle německých médií se proti záměru staví část spolkové politiky i zástupci realitního sektoru. Berlínská debata tak může ovlivnit nejen nájemní trh, ale také hodnotu a financování velkých bytových společností.
Berlínská koalice zatím nevznikla a programové body musí projít dalšími jednáními stran. Informace o plánovaném převodu bytů vycházejí ze sondážního dokumentu a zpravodajství německých médií včetně ARD a Tagesspiegelu. Podle Českého statistického úřadu přitom německý realitní trh patří mezi oblasti, v nichž mají přeshraniční vlastníci významné pozice; případné změny v Berlíně proto mohou sledovat i firmy a investoři působící na českém trhu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.