Americký prezident Donald Trump v úterý zvýšil tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přistoupil na dohodu s Ruskem. „Chceme, aby Zelenskyj uzavřel dohodu,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně. Spojené státy podle něj Ukrajině poskytly významnou pomoc, ale na oplátku získaly „jen trápení, smrt a obrovské finanční ztráty“. Pokud se dohoda neuzavře, podle Trumpa to bude „velmi špatná věc“.
Trumpovy výroky přišly krátce poté, co se Zelenskyj v norském Oslu setkal se zvláštním vyslancem Bílého domu Stevem Witkoffem. Jednání se účastnili také norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb. Trumpův zeť Jared Kushner se podle Euronews připojil na dálku. Schůzku hostily Norsko a Finsko v rámci obnovených diplomatických snah o ukončení ruské války proti Ukrajině.
Zelenskyj po jednání vyzval k uspořádání třístranné schůzky s Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řekl, že některé otázky mohou vyřešit pouze prezidenti. Witkoff má podle norského premiéra ve středu odcestovat do Ruska, kde se setká s ruskými představiteli a předá jim návrhy vytvořené po konzultacích s Ukrajinou, Evropou a Spojenými státy.
Podle agentury AP se rozhovory konaly v době dalšího zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Kyjevem. Ukrajina upozorňuje na zpoždění dodávek amerických protiraket Patriot, které podle Zelenského potřebuje k ochraně před ruskými balistickými střelami. Prezident také uvedl, že Spojené státy obnovily fungování systému včasného varování před ruskými raketovými útoky. „Jsme vděční, že nyní funguje zpravodajství,“ řekl při návštěvě Norska.
Zelenskyj v úterý telefonoval také s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Podle ukrajinského prezidenta se rozhovor týkal dodávek protiraketových střel, varování před útoky a omezení souvisejících se satelitními službami Starlink a Starshield. Rubio popřel, že by administrativa nařídila záměrně omezit americkou pomoc nebo sdílení zpravodajských informací. Případné zpoždění dodávek Patriot podle něj souvisí s potřebou zajistit obranu amerických základen a dalších partnerů.
Napětí mezi Spojenými státy a Ukrajinou zesílilo poté, co Trumpova administrativa začala prosazovat rychlé ukončení války. Evropské země se obávají, že tlak na Kyjev povede k územním ústupkům ve prospěch Moskvy. Podle údajů německého Kielského institutu evropské země a instituce Evropské unie dosud na podporu Ukrajiny vyčlenily 237 miliard eur, zatímco Spojené státy 115 miliard eur. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Moskva je připravena vyslechnout nové americké návrhy, ale od Washingtonu neočekává žádný „zázrak“.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.