Příběh vlaku, který v 19. století zdržela sluneční bouře, obsahoval zásadní nesrovnalost. Událost se podle nové studie nestala 18. října 1841, jak se uvádělo téměř 155 let, ale téměř jistě ve stejný den roku 1848. Výzkumníci k závěru dospěli porovnáním železničních jízdních řádů, dobových novin, záznamů o polární záři, pozorování slunečních skvrn a měření zemského magnetického pole.
O události poprvé informoval anonymní přispěvatel časopisu Nature v roce 1871. Podle jeho zprávy měl být večerní expres odjíždějící z Exeteru v jihozápadní Anglii opožděn o 16 minut. Elektrický telegraf používaný k ověřování, zda je trať volná, během silné magnetické poruchy nefungoval spolehlivě. Operátoři proto údajně nemohli zjistit, zda mohou vlak vypravit.
Problém spočíval v tom, že železniční trať mezi Exeterem a Starcrossem v roce 1841 ještě neexistovala. Otevřena byla až 30. května 1846. Výzkumníci vedení Jamesem Wildem z Lancaster University proto nejprve ověřovali, zda mohlo jít o omyl v popisu samotné trati nebo jízdního řádu. V historických jízdních řádech pak našli vlak odjíždějící z Exeteru ve 22:05 v období od 11. března 1848 do 26. července 1849.
Do tohoto období zapadá právě 18. říjen 1848. Záznamy Greenwich Magnetic Observatory v Londýně ukazují, že tehdy probíhala výrazná geomagnetická bouře, tedy porucha magnetického pole Země vyvolaná zvýšenou sluneční aktivitou. Dobové zprávy z Británie popisovaly také polární záři. Britský astronom Temple Chevallier navíc 19. října zaznamenal velkou skupinu slunečních skvrn, které jsou známkou aktivního Slunce.
Shoda těchto údajů podle autorů ukazuje, že rok 1841 byl pravděpodobně překlep v původní zprávě. Přímý dokument potvrzující konkrétní zpoždění vlaku se však nedochoval. Studie proto nepředkládá absolutní důkaz, ale historickou rekonstrukci, kterou označuje za téměř jistou. Není také jisté, že samotní cestující pozorovali polární záři; podstatou události byl pravděpodobně výpadek nebo rušení telegrafního zabezpečení.
Oprava data mění i místo této epizody v dějinách kosmického počasí. Podle studie zveřejněné v časopise Space Weather už nejstarším dobře doloženým případem působení geomagnetické bouře na techniku není vlakový incident z roku 1841, ale narušení telegrafního provozu na železnici Midland Railway 19. března 1847. Tehdy byly ve Velké Británii pozorovány výrazné elektrické proudy v telegrafních vedeních současně s jasnou polární září.
Geomagnetické bouře mohou v dlouhých vodičích vyvolávat takzvané geomagneticky indukované proudy. Ty mohou rušit elektrická zařízení a v současnosti představují riziko pro elektrické sítě, družice i komunikační infrastrukturu. Historické záznamy proto vědcům pomáhají zjistit, jak často se silné bouře objevovaly a jaké následky mohly mít v době, kdy byla technika méně odolná než dnes.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.