Poslanecká sněmovna v pátek nečekaně zařadila přednostně k projednání vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Návrh na změnu pořadu schůze podal předseda klubu SPD Radim Fiala. Koaliční poslanci ANO, SPD a Motoristů tím otevřeli cestu k debatě o předloze dříve, než se původně očekávalo. Sněmovna může o návrhu jednat i po půlnoci a také v sobotu.
Opoziční strany s postupem nesouhlasí a oznámily, že projednávání budou brzdit obstrukcemi. Kritizují především rychlost, s jakou chce koalice změnit systém financování České televize a Českého rozhlasu, i to, že podle nich není dostatečně jasné, jak bude fungování obou institucí zajištěno po zrušení poplatků. Obstrukce jsou parlamentní postup, při kterém opozice využívá dlouhé projevy a další procedurální návrhy ke zpomalení projednávání zákona.
Vládní záměr počítá s tím, že by od roku 2027 poplatky nahradilo financování ze státního rozpočtu. Koalice zároveň připravuje změny pravidel pro fungování veřejnoprávních médií. Podle dříve zveřejněných informací má návrh nastavit státní příspěvek tak, aby se mohl v budoucnu upravovat podle vývoje inflace. Součástí změn má být také posílení kontrolní role Nejvyššího kontrolního úřadu.
Domácnosti nyní platí České televizi 150 korun měsíčně a Českému rozhlasu 55 korun. Televizní poplatek se zvýšil v minulém roce ze 135 na 150 korun a rozhlasový ze 45 na 55 korun. Povinnost se od loňska vztahuje také na domácnosti, které nemají klasický televizor nebo rozhlasový přijímač, ale vlastní zařízení schopné přijímat internetové vysílání. Malé firmy do 24 zaměstnanců byly naopak od poplatků osvobozeny.
Finanční dopad změny se týká především rozpočtů obou institucí. Česká televize podle dříve zveřejněných údajů očekává za rok 2026 z poplatků příjem 6,73 miliardy korun. Vládní návrh podle dostupných informací počítá s příspěvkem ve výši 5,74 miliardy korun. Český rozhlas má letos z poplatků získat přibližně 2,48 miliardy korun. Rozdíl mezi současnými příjmy a navrženým financováním by znamenal nutnost úspor nebo omezení části činnosti.
Česká televize a Český rozhlas návrh kritizují. Ve společném stanovisku upozornily, že převod financování pod stát může zvýšit politický vliv na média veřejné služby a že předloha podle nich nedostatečně řeší jejich dlouhodobou stabilitu a nezávislost. Podle údajů Poslanecké sněmovny je novela vedena jako sněmovní tisk 201 a její projednávání bylo zařazeno na program schůze od 13. října 2026. O dalším osudu návrhu rozhodne průběh sněmovní debaty, případné změny v dalších čteních a následné projednání v Senátu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.