Význam slov nemusí být v lidském jazyce uspořádán především podle emocí. Naznačuje to studie týmu z University of Vermont, která analyzovala miliardy jednotlivých použití více než 20 000 anglických slov v různých typech textů. Podle práce zveřejněné v časopise Science Advances lze význam slov lépe zachytit pomocí tří rozměrů: moci, nebezpečí a struktury.
Výzkum zpochybňuje model známý jako VAD, který se v psychologii, lingvistice i při zpracování textu používá od 50. let 20. století. Zkratka označuje valenci, tedy kladné nebo záporné hodnocení, míru vzrušení a dominance, neboli pocit kontroly či podřízenosti. Model předpokládá, že tyto tři charakteristiky zachycují hlavní emoční vlastnosti slov.
Autoři nové studie vedení Peterem Sheridanem Doddsem a Christopherem Danforthem zjistili, že tradiční rozměry nejsou na základě analyzovaných dat navzájem nezávislé. Navrhli proto alternativní rámec, který popisuje slova podle toho, zda vyjadřují slabost nebo moc, nebezpečí nebo bezpečí a chaos nebo řád. Nový přístup podle studie vysvětlil více než 90 procent variability v naměřeném významu slov, zatímco model VAD přibližně 72 procent.
Rozhoduje nejen slovo, ale i jeho četnost
Důležitou součástí analýzy bylo rozlišení mezi slovem jako jednotkou slovní zásoby a jeho jednotlivými výskyty v textech. V lingvistice se prvnímu případu říká typ a druhému token. Zatímco některá slova se objevují jen zřídka, jiná lidé používají milionkrát. Výzkumníci proto při výpočtech zohlednili skutečnou četnost použití, nikoli pouze seznam slov a jejich vlastností.
Data pocházela z různých zdrojů, mimo jiné z knih, zpravodajství, Wikipedie, sociálních sítí a přepisů mluveného slova. Tým vytvořil také nástroje označované jako ousiometr a ousiometrie. Ty mají měřit „podstatu“ významu rozsáhlých textů a sledovat, jak se význam proměňuje v průběhu příběhu. Metodu výzkumníci předvedli například na románu Bídníci Victora Huga v anglickém překladu.
Nejvýraznějším výsledkem byla převaha výrazů spojených s bezpečím nad výrazy popisujícími nebezpečí. Autoři tento vzorec spojují s takzvaným Pollyanniným principem, podle kterého jazyky obecně obsahují více kladně než záporně zabarvených výrazů. Dosavadní výklady tento jev často připisovaly obecné preferenci pozitivních emocí. Nová studie navrhuje, že za ním může být přesněji skrytá preference bezpečí, stability a předvídatelnosti.
Výsledky však samy o sobě neprokazují, že tento jazykový vzorec přímo způsobila evoluce nebo vrozený instinkt přežití. Ukazují statistickou souvislost mezi četností slov a navrženými významovými rozměry. Výzkumníci připouštějí, že další ověřování bude nutné také u jiných jazyků a odlišných kulturních prostředí.
Studie může mít dopad na analýzu emocí v textech i na vývoj systémů umělé inteligence. Nástroje založené pouze na rozlišení pozitivního a negativního tónu nemusí zachytit, zda text vyjadřuje například důvěru, hrozbu, moc nebo řád. Nový rámec by proto mohl nabídnout podrobnější popis komunikace, zatím však představuje především výzkumný návrh, nikoli hotovou náhradu zavedených metod.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.