Desítky tisíc lidí se v sobotu sešly v centru Tel Avivu na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua. Protestující požadovali změnu politického směru, obnovení demokratických institucí a vznik nezávislé vyšetřovací komise, která by prověřila bezpečnostní selhání před útokem palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023. Podle agentury AP se akce konala tři dny před parlamentními volbami, v nichž Netanjahu usiluje o další mandát.
Demonstranti kritizují také pokračování válek a postup vlády v Pásmu Gazy. Část z nich viní premiéra z toho, že politické zájmy staví nad odpovědnost za bezpečnostní chyby a nad snahu o ukončení konfliktu. V ulicích zaznívaly výzvy k odchodu Netanjahua, přestože jeho tábor si podle posledních průzkumů udržuje významnou podporu. Velikost protestu proto sama o sobě nemusí odrážet rozložení sil mezi všemi voliči.
Rozhodnou menší strany
Izraelci budou hlasovat v úterý 27. října. Volební systém je poměrný a o sestavení vlády rozhoduje především schopnost stran vytvořit koalici. K většině v jednokomorovém Knesetu je zapotřebí nejméně 61 ze 120 mandátů. Průzkumy zveřejněné před uzavřením prostoru pro další předvolební odhady ukazují, že blok podporující Netanjahua ani opoziční strany se k této hranici spolehlivě nepřibližují.
Podle průměru průzkumů zveřejněného izraelským volebním trackerem má tábor současného premiéra kolem 52 mandátů, zatímco hlavní opoziční a sionistické strany kolem 50. Dalších několik křesel připadá arabským stranám a uskupením, která se k žádnému z hlavních bloků nehlásí. Jiné přehledy uvádějí mírně odlišná čísla, shodují se však v tom, že výsledek zůstává otevřený a že povolební vyjednávání mohou být složitá.
Netanjahuův Likud patří mezi nejsilnější jednotlivé strany, ale samotné prvenství ve volbách k sestavení vlády nestačí. Premiér se opírá o pravicové a náboženské strany, zatímco opozice vedená bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem se snaží vytvořit širší koalici. Podle agentury Reuters v posledních průzkumech oba hlavní tábory zůstávaly pod hranicí 61 mandátů. To zvyšuje význam menších stran i volební účasti arabské menšiny.
Nejistota se týká i ekonomiky
Výsledek bude důležitý také pro hospodářskou politiku. Dlouhé povolební vyjednávání může oddálit schvalování rozpočtu, rozhodnutí o veřejných výdajích a další kroky související s financováním války a obnovou zasažených oblastí. Pro firmy a finanční trhy znamená politická nejistota obtížnější odhad budoucích daní, státních investic a bezpečnostních nákladů. Z průzkumů však nelze přímo vyvozovat budoucí vývoj izraelské ekonomiky ani kurzu měny.
Volby jsou prvními celostátními volbami od útoku Hamásu a následných konfliktů v Gaze, Libanonu a dalších částech regionu. Volební výsledek tak bude vedle otázky premiérova politického přežití také hlasováním o odpovědnosti vlády za bezpečnostní selhání a o dalším směřování země. Pokud žádný blok nezíská podporu potřebnou k vytvoření kabinetu, může Izrael čekat další období politického provizoria.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.