Některé běžně používané protizánětlivé léky mohou současně oslabit jednu z obranných linií proti virovým infekcím. Ukázala to studie zaměřená na takzvané inhibitory JAK, které se používají například u revmatoidní artritidy a dalších zánětlivých onemocnění. Výsledky naznačují, že potlačení této buněčné signalizace může za určitých podmínek usnadnit množení některých virů.
Výzkum se týkal dráhy JAK-STAT. Jde o soustavu molekulárních signálů, jimiž si buňky předávají informace mimo jiné o přítomnosti infekce a aktivují geny s protivirovým účinkem. Inhibitory JAK tuto signalizaci tlumí, aby zmírnily nadměrnou imunitní reakci, která může poškozovat vlastní tkáně. Stejný zásah ale může oslabit i takzvanou vrozenou imunitu, tedy rychlou obranu organismu nastupující ještě před vytvořením cílených protilátek.
Vědci v laboratorních pokusech sledovali účinek léku baricitinibu a dalších zásahů do signalizace JAK v buněčných kulturách. U buněk infikovaných virem chřipky A se po podání inhibitoru zvýšily známky virového množení. Podobný účinek studie popsala také u SARS-CoV-2, původce covidu-19, a u adenoviru. Výzkum se zabýval rovněž virem horečky Rift Valley, který může u lidí vyvolat závažné onemocnění.
Podle studie zveřejněné v časopise NAR Molecular Medicine léky v pokusech utlumily tvorbu genů aktivovaných interferony. Interferony jsou bílkoviny, které buňky vytvářejí po rozpoznání virové infekce a které spouštějí širší protivirový program v okolních buňkách. Pokud tento signál zeslábne, virus může získat více času a prostoru k replikaci, tedy k vytváření nových kopií svého genetického materiálu.
Výsledek závisí na okolnostech
Autoři upozorňují, že zjištění neznamená jednoduché pravidlo, podle něhož by inhibitory JAK byly pro pacienty s virovou infekcí vždy škodlivé. U těžkého covidu-19 se tyto léky zkoušely a používají v určitých léčebných situacích právě proto, že mohou tlumit nebezpečně silný zánět. Rozdíl může představovat fáze onemocnění: na začátku infekce může být důležitější účinná protivirová obrana, zatímco později může být problémem přehnaná imunitní reakce.
Nová práce je především laboratorním výzkumem. Pokusy s buněčnými kulturami a buněčnými modely samy o sobě neukazují, jak často a v jaké míře se stejný mechanismus uplatňuje u léčených lidí. Studie proto nepředstavuje důvod k samovolnému vysazování předepsaných léků. Může však pomoci při rozhodování, kdy je vhodné účinek inhibitoru JAK kombinovat s protivirovou léčbou a jak u pacientů užívajících tyto přípravky sledovat infekční komplikace.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.