Filozof Immanuel Kant podle legendy vyrážel každý den v pět odpoledne na procházku tak přesně, že si podle něj obyvatelé Königsbergu seřizovali hodiny. Příběh obvykle vyvolává představu mimořádně silné vůle. Podle textu Hospodářských novin ale může být přesnější jiné vysvětlení: Kant si vytvořil rutinu, která postupně přestala vyžadovat každodenní rozhodování.
Rozdíl mezi jednorázovým předsevzetím a dlouhodobou vytrvalostí spočívá v tom, kolik rozhodnutí musí člověk opakovaně udělat. Pokud si někdo každý den znovu vybírá, zda půjde cvičit, začne pracovat na složitém úkolu nebo odloží telefon, spotřebovává pozornost ještě před samotnou činností. Vytrvalí lidé si proto často připraví podmínky tak, aby byl žádoucí krok předem jasný a snadno dostupný.
Opakování snižuje nároky na rozhodování
Psychologové tento mechanismus popisují jako automatizaci. Jde o stav, kdy lze určité jednání provést rychleji a s menším vědomým úsilím. Podle práce psycholožky Wendy Woodové, kterou shrnula Americká psychologická asociace, je lidské chování výrazně ovlivňováno kontextem a automatickými rutinami, nikoli pouze vědomými záměry. Změna prostředí tak může být účinnější než další pokus zvýšit motivaci.
Studie spojené s výzkumem tvorby návyků uvádějí, že k ustálení nového chování může v průměru dojít přibližně za 66 dní. Rozptyl je ale značný, od 18 do 254 dní, podle složitosti činnosti a podmínek, v nichž se opakuje. Číslo proto není univerzální lhůtou. Vynechaný den sám o sobě neznamená, že je třeba začínat od začátku.
Praktický význam má takzvaný implementační záměr: předem stanovené pravidlo typu „pokud nastane určitá situace, udělám konkrétní krok“. Americká psychologická asociace uvádí, že podobné plány mohou zlepšit sebekontrolu i tehdy, když je člověk unavený nebo už musel během dne odolávat jiným pokušením. Rozhodnutí se přesouvá z okamžiku, kdy je člověk pod tlakem, do klidnější fáze plánování.
Význam pro práci i zdraví
V pracovním prostředí se tento princip týká například začátku směny, vyřizování e-mailů, pravidelné přípravy podkladů nebo přestávek. Nejde o to pracovat bez přerušení, ale omezit počet zbytečných voleb a vytvořit předvídatelný postup. OECD v analýze pracovní doby upozorňuje, že organizace práce a míra kontroly nad rozvrhem souvisejí s pohodou zaměstnanců. V jednom experimentu mezi pracovníky rutinních profesí vedla možnost rozhodovat o začátku a konci práce ke zvýšení produktivity na pracovníka až o 50 procent.
Stejný princip je patrný u pohybu. Podle Světové zdravotnické organizace nesplňovalo v roce 2022 doporučenou úroveň fyzické aktivity 31 procent dospělých na světě, tedy přibližně 1,8 miliardy lidí. Organizace doporučuje dospělým nejméně 150 minut pohybu se střední intenzitou týdně nebo 75 minut intenzivní aktivity. Pravidelný pohyb proto nemusí začínat ambiciózním plánem, ale například pevně určeným časem, připraveným oblečením a krátkou trasou, kterou není třeba každý den znovu vymýšlet.
Vytrvalost tak nemusí znamenat neustálé překonávání odporu. Často znamená především nastavit opakovatelný postup, odstranit zbytečné překážky a navázat činnost na konkrétní čas nebo situaci. Když se jednání stane součástí běžného režimu, část práce převezme rutina místo okamžité motivace.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.