Opevnění v Maroku posouvá dějiny severní Afriky

Opevnění v Maroku posouvá dějiny severní Afriky

Na severozápadě Maroka archeologové prozkoumali rozsáhlé opevnění, které podle radiokarbonového datování vzniklo přibližně před 4000 až 3500 lety. Stavba leží na hřebeni u lokality Oued Beht, mezi řekou a roklí, a uzavírá její jižní část. Výsledky výzkumu zveřejnili vědci ve studii v časopise Libyan Studies.

Opevnění tvoří několik na sebe navazujících prvků: příkop, val a zeď. Jeho existence byla v krajině zaznamenána už ve 30. letech 20. století, přesné stáří ani účel však dlouho nebyly jasné. Nové vykopávky z roku 2023 ukázaly, že jde o vícefázovou konstrukci. Autoři studie ji považují za nejstarší potvrzenou rozsáhlou obrannou stavbu v severní Africe mimo Egypt.

Radiokarbonové datování je metoda, která určuje stáří organických pozůstatků podle množství radioaktivního uhlíku v jejich tkáni. V tomto případě se datovaly vrstvy a nálezy spojené s konstrukcí. Výsledné časové zařazení odpovídá době bronzové v západním Středomoří, tedy období, kdy se i v dalších částech regionu rozvíjela opevněná sídla, složitější správa a výraznější rozdíly mezi společenskými skupinami.

Samotná stavba neumožňuje určit, před kým se její obyvatelé chránili. Vědci proto nehovoří přímo o útoku cizích dobyvatelů. Opevnění mohlo souviset s rostoucí soutěží o půdu a zdroje, s kontrolou pohybu krajinou nebo s potřebou upevnit moc nad strategickým místem. Vybudování valu a příkopu ale v každém případě vyžadovalo plánování, koordinaci a schopnost soustředit pracovní sílu.

Významná zemědělská a řemeslná lokalita

Oued Beht nebyl izolovaným bodem v krajině. Dřívější výzkum zde odhalil koncentraci lidské činnosti na ploše nejméně deseti hektarů. Nejstarší významná fáze osídlení spadá do poloviny čtvrtého až začátku třetího tisíciletí před naším letopočtem. Lidé zde pěstovali především ječmen a pšenici, využívali také plané rostliny a chovali hospodářská zvířata. Archeologové nalezli tisíce broušených kamenných seker a dalších nástrojů i keramiku s malovanými vzory.

Nové zjištění doplňuje obraz Maghrebu jako oblasti, která nebyla od vývoje západního Středomoří oddělena. Oued Beht mohl být součástí kontaktů s dnešním Španělskem a Portugalskem, ačkoli přesná podoba těchto vazeb zatím zůstává otevřenou otázkou. Hřeben byl navíc využíván znovu ve středověku: mezi 11. a 13. stoletím zde vznikly další stavby a pohřebiště. Archeologové tak sledují místo, k němuž se různé komunity vracely po tisíce let.

Zdroj: ScienceDaily

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek