Po smrti majitele nebo jeho dlouhodobém pobytu v nemocnici zůstávají domácí zvířata často bez péče. Desítky takových případů řešila pardubická Pohádková zahrada, podobnou zkušenost mají podle reportáže iRozhlasu také útulky a zvířecí azyly v dalších částech Česka. Zvířata přitom nemusí trpět jen změnou prostředí, ale také ztrátou člověka, na kterého byla zvyklá.
V azylu v Pardubicích se starají například o papouška konžského jménem Lucky. K zařízení se dostala poté, co její majitel onemocněl a nastoupil na náročnou léčbu. Zakladatelka Pohádkové zahrady Romana Vojířová uvedla, že velcí papoušci mohou ztrátu majitele snášet podobně obtížně jako malé děti odloučení od blízkého člověka.
Podle Vojířové se u některých ptáků objevují vážné psychické potíže. Mohou si vytrhávat peří, sebepoškozovat se nebo se přestat běžně chovat. V azylu se podle ní objevil i papoušek, který se kvůli silnému stresu pokoušel zabít. Zvířata po zemřelých nebo dlouhodobě hospitalizovaných majitelích tvoří významnou část péče také v dalších zařízeních. Podle České asociace útulků pro zvířata tvoří psi po zemřelých v některých útulcích až polovinu přijatých zvířat.
Pravidla přitom určují, kdo má péči zajistit. Po úmrtí majitele připadá tato povinnost dědicům, při hospitalizaci ji má zajistit sám majitel. V praxi ale rodina nemusí mít pro zvíře vhodné podmínky, případně o něj nechce pečovat. Problém nastává také u lidí, kteří nemají příbuzné ani přátele, na něž by se mohli obrátit.
Provozovatelé útulků upozorňují, že kapacity zařízení jsou dlouhodobě omezené. Kateřina Řežábková z Asociace zvířecích útulků a azylů České republiky uvedla, že některé rodiny se po neúspěšném hledání místa v útulku obracejí na veterináře s žádostí o utracení zvířete, přestože k tomu není zdravotní důvod. Asociace proto doporučuje, aby si lidé plán péče pro případ hospitalizace nebo úmrtí připravili už při pořízení zvířete.
Zdroj: iRozhlas
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.