Etiopská ekonomika se zotavuje rychleji, než se ještě před několika lety očekávalo. Obnovené boje na severu země ale mohou ohrozit reformy, které mají přilákat zahraniční kapitál, zvýšit vývoz a stabilizovat veřejné finance. Upozornila na to německá stanice Deutsche Welle. Nejistota se týká především regionu Tigraj a sousedních oblastí Amhara a Afar.
V září se boje mezi federálními jednotkami a tigrajskými ozbrojenci znovu výrazně rozšířily. Podle agentury AP konflikt fakticky narušil mírovou dohodu z Pretorie, která v listopadu 2022 ukončila dvouletou válku mezi etiopskou vládou a Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontou (TPLF). Ta v minulosti v regionu vládla a nyní se znovu dostala do otevřeného střetu s vládou premiéra Abiye Ahmeda.
Nová eskalace přichází v době, kdy Addis Abeba provádí rozsáhlé hospodářské změny. V červenci 2024 vláda přešla k tržněji určovanému kurzu měny, upravila měnovou politiku a zahájila čtyřletý program podporovaný Mezinárodním měnovým fondem. Ten Etiopii schválil úvěrový rámec v hodnotě přibližně 3,4 miliardy dolarů. Země zároveň jedná s věřiteli o restrukturalizaci zahraničního dluhu poté, co v roce 2023 nesplatila část svých závazků.
Mezinárodní měnový fond v červnu uvedl, že hospodářská aktivita zůstává silná, rostou vývoz, devizové rezervy i příjmy státu a inflace se na začátku roku snižovala. Africká rozvojová banka očekává růst etiopského hrubého domácího produktu o 7,8 procenta ve fiskálním roce 2025/26 a o 8,5 procenta v následujícím roce. Etiopská vláda je ještě optimističtější a pro fiskální rok 2026/27 předpokládá růst o 10,1 procenta.
Pokračující násilí však může tyto odhady zpochybnit. Boje v severní Etiopii ohrožují dopravu, obchod a těžbu, stejně jako hlavní pozemní spojení země s přístavem Džibuti. Etiopie je vnitrozemský stát a na tomto koridoru závisí většina jejího zahraničního obchodu. Narušení přepravy by mohlo zvýšit náklady na dovoz paliv, potravin a průmyslových surovin a současně omezit příliv deviz.
Konflikt by zatížil také státní rozpočet. Vláda by musela vynakládat více prostředků na bezpečnost, obnovu poškozené infrastruktury a humanitární pomoc, zatímco výběr daní a investice by mohly zpomalit. Světová banka uvádí, že předchozí válka v Tigraji způsobila rozsáhlé škody, vysídlila miliony lidí a prohloubila potřeby v oblasti obnovy. Země se přitom stále potýká s vysokou mírou chudoby, omezenými příjmy z vývozu a nedostatkem pracovních míst.
Obnovené boje tak představují riziko nejen pro dlouhodobé reformy, ale i pro každodenní život obyvatel. Vyšší výdaje na dopravu a dovoz se mohou promítnout do cen potravin a energií. Podle Deutsche Welle bude pro další hospodářský růst rozhodující, zda se podaří zabránit rozšíření konfliktu mimo sever země a udržet důvěru investorů i mezinárodních finančních institucí.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.