Bezpečnost a odolnost se pro firmy stávají stejně důležitými tématy jako náklady, produktivita nebo dostupnost pracovní síly. Nejde přitom jen o případný vojenský konflikt. Podnikání mohou ochromit také výpadky energií, narušení dodavatelských řetězců, kybernetické útoky nebo selhání klíčové infrastruktury. Shodli se na tom účastníci Fóra Hospodářských novin s názvem Bezpečnost, odolnost, byznys, které se v úterý konalo v pražském Rudolfinu.
Podle ekonoma Tomáše Dvořáka z Oxford Economics působí firmy ve světě takzvaných negativních nabídkových šoků. Jde o situace, kdy se zhorší dostupnost surovin, energií, pracovních sil nebo dopravy a podniky se s tím musí vyrovnat při zachování výroby. Dvořák upozornil, že české firmy navzdory těmto tlakům prokázaly ekonomickou odolnost a dokázaly růst i v prostředí opakovaných narušení. Vývozy českého průmyslu v segmentu čistých a zelených technologií podle něj rostou o deset procent ročně.
Diskuse se týkala také připravenosti firem na situace, které nelze přesně naplánovat. Česká zkušenost podle účastníků ukazuje, že lidé dokážou v akutní krizi improvizovat a rychle hledat náhradní řešení. V době běžného provozu ale firmy i instituce často postupují podle pravidel, která improvizaci omezují. Pro odolnost je přitom důležité nejen rizikům předcházet, ale také mít připravené pravomoci, komunikační kanály a postupy pro chvíli, kdy standardní systém přestane fungovat.
Kybernetika jako součást provozního rizika
Významnou část debaty tvořila kybernetická bezpečnost. Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost evidoval úřad v roce 2025 celkem 203 kybernetických bezpečnostních incidentů, zatímco o rok dříve jich bylo 268. Počet tak meziročně klesl, úřad ale současně zaznamenal dva velmi významné incidenty proti jednomu v předchozím roce. Významné incidenty se snížily z 18 na 12.
Vedle útoků přímo namířených na podniky představuje riziko také jejich závislost na dodavatelích technologií, softwaru a cloudových služeb. Narušení jednoho článku může zasáhnout více firem najednou. Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ podle své výroční zprávy řešil v roce 2025 celkem 3005 incidentů, což bylo o více než 30 procent více než v předchozím roce. Nejčastějším typem zůstával phishing, tedy podvodná komunikace, která se snaží uživatele přimět k předání přístupových údajů nebo jiných citlivých informací.
Na fóru se proto mluvilo o potřebě pravidelně testovat krizové plány, prověřovat dodavatele a určovat, které činnosti musí firma obnovit jako první. Kybernetická bezpečnost se tím přesouvá z čistě technické oblasti do řízení celého podniku. Výpadek systému může znamenat nejen ztrátu dat, ale také zastavení výroby, nemožnost přijímat objednávky nebo problémy s platbami.
Připravenost začíná ještě před krizí
Součástí programu byla simulace blackoutu v Česku. Expert na krizovou komunikaci Jan Paťawa při ní upozornil, že dvě třetiny Čechů si myslí, že v místě, kde žijí, žádná krize nehrozí. Výsledkem podobného postoje může být podcenění přípravy domácností i firem. Podle údajů zveřejněných ministerstvem vnitra se přitom 73 procent českých domácností v analýze z června 2025 na krizové situace nijak nepřipravovalo.
Pro firmy z toho vyplývá potřeba počítat s delšími výpadky, mít více variant dodávek a jasně rozdělit odpovědnost za rozhodování. Odolnost nevzniká až ve chvíli, kdy přestane fungovat elektřina, komunikace nebo informační systém. Vzniká při běžném provozu, kdy podnik nastavuje zálohy, prověřuje závislosti a zkouší, zda jeho krizové postupy fungují i mimo papírový plán.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.