Nové Dillí se znovu připravuje na zimní sezonu, během níž se kvalita ovzduší v metropoli pravidelně propadá na nebezpečné hodnoty. Úřady zavádějí omezení pro dopravu, stavební práce i průmysl, zvyšují dohled nad spalováním odpadu a snaží se omezit kouř z okolních zemědělských oblastí. Přesto se po několika týdnech opakuje stejný scénář: studený vzduch, slabý vítr a smog zůstávají nad městem.
Hlavní příčinou je kombinace emisí, které vznikají přímo v Dillí, a znečištění přicházejícího z celého regionu. K nejvýznamnějším zdrojům patří silniční doprava, průmysl, elektrárny, stavební a silniční prach, spalování odpadu a používání dřeva či dalších paliv k vytápění. Na podzim se k nim přidává vypalování zbytků po sklizni v Paňdžábu, Harijáně a Uttarpradéši. Podle indických úřadů jde o významný, ale sezonní příspěvek; jeho podíl se mění podle počasí a aktuálního rozložení emisí.
Rozhodující roli hrají meteorologické podmínky. V zimě se nad severní Indií často vytváří teplotní inverze, při níž chladný vzduch zůstává u země a teplejší vrstva nad ním brání rozptylu škodlivin. Slabé proudění, vysoká vlhkost a nízká výška promíchávání atmosféry pak znečištění koncentrují u povrchu. I kdyby se emise krátkodobě snížily, změna počasí může kvalitu ovzduší během několika hodin výrazně zhoršit.
Opatření existují, jejich provádění zaostává
Indie v posledních letech zavedla systém postupně přitvrzovaných omezení známý jako Graded Response Action Plan. Při zhoršení indexu kvality ovzduší může omezit stavební práce, provoz některých továren, vjezd části vozidel nebo provoz škol. Dillí také podporuje elektromobilitu, mechanické čištění ulic a postřik komunikací. Úřady letos oznámily mimo jiné vyšší parkovné, omezení některých vozidel, střídavé pracovní režimy a zákaz části venkovních stavebních prací.
Problémem je, že tato opatření často reagují až na vzniklou krizi, místo aby dlouhodobě snižovala emise. Komise pro řízení kvality ovzduší v regionu Dillí, známá jako CAQM, může vydávat závazné pokyny pro několik států, jejichž úřady a politické zájmy se však liší. Město zároveň nemá plnou kontrolu nad zemědělským spalováním ani nad emisemi z průmyslu a dopravy v širší metropolitní oblasti. Odpovědnost se tak dělí mezi federální vládu, vládu Dillí, sousední státy, obce a jednotlivé kontrolní orgány.
Podle agentury Reuters odborné zprávy opakovaně upozorňují, že rychlá urbanizace nešla ruku v ruce s rozvojem veřejné dopravy a čistších zdrojů energie. Přetrvává závislost na automobilové dopravě, roste objem staveb a kontrola zákazů bývá nerovnoměrná. Analýza organizace Centre for Research on Energy and Clean Air uvedla, že během zimy 2025–2026 překročilo indické národní limity pro jemné částice PM2,5 více než 200 z 238 sledovaných měst. Dillí tedy není izolovaným případem, ale nejviditelnější částí rozsáhlejšího problému severní Indie.
Trvalé řešení by vyžadovalo koordinovaný postup napříč regionem: rychlejší modernizaci veřejné dopravy, důslednější kontrolu průmyslu a staveb, omezení spalování odpadu, podporu zemědělců při zpracování posklizňových zbytků a stabilní financování dlouhodobých opatření. Zimní zákazy mohou krátkodobě snížit některé zdroje emisí, samy o sobě však nedokážou změnit systém, který smog každoročně vytváří.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.