Francouzská vláda se snaží uklidnit rozsáhlé protesty studentů a zaměstnanců veřejného sektoru příslibem dalších investic do školství. Podle Deutsche Welle chce do roku 2030 nabídnout regionům až čtyři miliardy eur ve zvýhodněných úvěrech na opravy škol a do roku 2029 přidat jednu miliardu eur univerzitám. Opatření mají reagovat na kritiku přeplněných tříd, nedostatku učitelů, špatného stavu budov i problémů s přijímáním na vysoké školy.
Ústupky však přicházejí v době, kdy se Francie snaží omezit jeden z nejvyšších rozpočtových schodků v Evropské unii. Veřejný dluh země se podle francouzského statistického úřadu INSEE na konci června přiblížil 3,6 bilionu eur, což odpovídalo zhruba 119 procentům hrubého domácího produktu. Podle evropských pravidel by měl veřejný dluh činit nejvýše 60 procent výkonu ekonomiky. Francie tuto hranici překračuje dlouhodobě, stejně jako limit pro rozpočtový deficit.
Největší problém nyní představuje zdražování obsluhy dluhu. Francouzská státní agentura Agence France Trésor odhaduje, že samotné úroky z dluhu centrální vlády letos dosáhnou 62,6 miliardy eur. Za celý veřejný dluh by měl účet podle aktuálních odhadů přesáhnout 79 miliard eur. Úrokové výdaje se tak blíží částkám, které stát vynakládá na klíčové veřejné služby, a podle některých odhadů mohou brzy překonat výdaje na školství nebo obranu.
Rostoucí náklady souvisejí nejen s výší úrokových sazeb, ale také s tím, že investoři požadují za francouzské dluhopisy vyšší rizikovou přirážku. Obávají se politické nestability, vysokého deficitu a obtížného prosazování úsporných opatření. Výnosy francouzských dluhopisů se proto vzdalují německým, které jsou v eurozóně považovány za nejbezpečnější. Pokud by rozdíl dále rostl, nové půjčky by byly pro Paříž ještě dražší.
Podle agentury Reuters dosáhl francouzský veřejný dluh přibližně 3,5 bilionu eur a úrokové platby loni činily 66 miliard eur. Ekonomové upozorňují na takzvaný sněhový efekt: pokud průměrná úroková sazba převýší tempo hospodářského růstu, dluh se vůči velikosti ekonomiky zvyšuje i bez nových výdajových programů. Francouzská ekonomika přitom letos podle dostupných odhadů roste jen velmi pomalu.
Vláda proto současně připravuje úspory a snaží se přesvědčit poslance, aby podpořili rozpočtový plán. Po parlamentních volbách z roku 2024 ale v Národním shromáždění chybí jasná většina a několik menšinových vlád mělo potíže s prosazením rozpočtu. Proti škrtům vystupují odbory, studenti i opoziční strany. K pravicovému Národnímu sdružení Marine Le Penové se v kritice vládní politiky připojuje také levicová strana Nepoddajná Francie, která naopak prosazuje výrazně vyšší veřejné výdaje.
Francie tak hledá rovnováhu mezi uklidněním sociálního napětí a důvěrou finančních trhů. Každý nový výdaj může pomoci odvrátit další protesty, zároveň ale zvyšuje tlak na rozpočet. Každé rychlé krácení výdajů zase hrozí prohloubením nespokojenosti ve školství, zdravotnictví i veřejné správě. Před prezidentskými volbami, které se mají konat v roce 2027, bude schopnost vlády prosadit dlouhodobou změnu financí jedním z hlavních politických témat.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.