Univerzitou Karlovou eskaluje spor o to, jak mezi fakulty rozdělovat peníze, které škola dostává od státu. Akademický senát poprvé neschválil pravidla pro rozdělení prostředků, protože proti nim vystoupily především humanitní a sociálněvědní fakulty. Tvrdí, že současný systém zvýhodňuje lékařské a některé přírodovědné obory na jejich úkor.
Rozdělování se opírá mimo jiné o takzvané koeficienty ekonomické náročnosti. Ty zohledňují, že výuka medicíny vyžaduje laboratoře, klinická pracoviště, přístrojové vybavení a větší podíl pedagogů na počet studentů. Studenti oborů s vyšším koeficientem proto přinášejí fakultám při výpočtu státního příspěvku více peněz než studenti méně nákladných oborů.
Dalším sporným bodem je počet zahraničních studentů. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy jich mají výrazný podíl, zejména v anglických studijních programech, za které studenti platí školné. Podle podkladů Hospodářských novin se při přerozdělování peněz zohledňuje jak nákladnost lékařského vzdělávání, tak význam zahraničních studentů pro financování a mezinárodní postavení školy.
Argumenty bývalého rektora
Bývalý rektor Univerzity Karlovy a současný senátor za 1. lékařskou fakultu Tomáš Zima současný princip hájí. Podle něj přinášejí lékařské fakulty univerzitě mezinárodní prestiž a není možné přehlížet rozdílné náklady jednotlivých oborů. Humanitní a sociálněvědní fakulty podle něj musí hledat cesty, jak přilákat více zahraničních studentů a posílit svou mezinárodní viditelnost.
Humanitní a společenskovědní obory namítají, že takové srovnání přehlíží jejich vlastní náklady a společenský význam. Zároveň upozorňují na rozdíly v odměňování akademiků. Pedagogická fakulta ve svém vyjádření uvedla, že dlouhodobě podfinancované jsou především humanitní a sociálněvědní fakulty, zatímco lékařské fakulty samy čelí tlaku na růst mezd odborníků, kteří mohou získat lépe placené uplatnění ve zdravotnictví.
Univerzita Karlova hospodařila podle svého rozpočtu v roce 2025 přibližně s 5,3 miliardy korun z příspěvků a dotací ministerstva školství. Tyto peníze se nejprve rozdělují univerzitě jako celku a následně mezi jednotlivé součásti podle vnitřních pravidel. Podle ministerstva školství se financování veřejných vysokých škol skládá z více částí, mezi nimiž je příspěvek na vzdělávání, prostředky na výzkum a peníze určené na společenské priority, kam patří také podpora lékařského vzdělávání.
Akademický senát nyní bude muset hledat kompromis mezi požadavkem na solidaritu fakult a snahou zohlednit rozdílnou nákladnost oborů. Změna pravidel může ovlivnit rozpočty fakult i jejich schopnost financovat mzdy, výuku a výzkum. Vedení univerzity proto připravuje další jednání o principu, podle kterého se budou prostředky rozdělovat v dalších letech.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.