Egypt po dvanácti letech znovu otevřel budovu svého velvyslanectví v libyjském hlavním městě Tripolisu. Ceremoniálu se v sobotu 7. listopadu zúčastnili egyptský ministr zahraničí Badr Abdelatty a úřadující libyjský ministr zahraničí Taher al-Baour. Podle agentury Euronews se obnovení zastoupení stalo součástí snahy Káhiry zlepšit vztahy se západolibyjskou vládou.
Egypt ambasádu uzavřel v lednu 2014 poté, co ozbrojenci unesli pět jejích zaměstnanců. Diplomatická mise v Tripolisu začala znovu pracovat v květnu 2021, nyní se ale obnovil také provoz historické budovy. Egypt přitom v uplynulých letech podporoval především východolibyjského velitele Chalífu Haftara, jehož síly ovládají rozsáhlé části východu země a který má zázemí v tamních politických strukturách.
Abdelatty se v Tripolisu setkal s premiérem Abdulhamidem Dbeibahem, který stojí v čele mezinárodně uznávané libyjské vlády národní jednoty. Jednali o usnadnění obchodu a o roli egyptských firem a pracovníků při obnově Libye. Obě země mají společnou pozemní hranici a dlouhodobě spolupracují v bezpečnostní i hospodářské oblasti.
Součástí jednání byly také energetické projekty. Egyptský ministr vyzval k rychlejšímu postupu při přípravě plynovodů mezi oběma zeměmi a při plánech na zpracování libyjské ropy v Egyptě a její následný vývoz. Úřadující libyjský ministr ropného průmyslu podle libyjské státní agentury uvedl, že kvůli dalším rozhovorům odcestuje do Káhiry.
Spor o hranice ve východním Středomoří
Egypt zároveň zopakoval své výhrady k dohodě o námořních hranicích, kterou Turecko a tehdejší vláda v Tripolisu uzavřely v roce 2019. Dohoda vymezuje námořní zóny mezi Tureckem a Libyí ve východním Středomoří, kde se několik států přetahuje o práva na průzkum a těžbu ropy a zemního plynu.
Káhira tvrdí, že její námitky je třeba zohlednit při vytyčování námořních hranic. Dbeibah podle egyptské televize Al-Qahera News uvedl, že představitelé obou zemí budou při příštím jednání projednávat mapy i své nároky. Dohodu odmítají také Řecko a Kypr. Řecko namítá, že dokument ignoruje práva řeckých ostrovů, včetně Kréty, která leží mezi tureckým a libyjským pobřežím.
Východolibyjský parlament dohodu 20. října schválil, přestože ji tamní představitelé několik let odmítali. Evropská unie následující den uvedla, že dohoda zasahuje do práv dalších zemí a nemůže vůči nim mít právní účinky. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan naopak prohlásil, že jde z právního i politického hlediska o zcela legitimní ujednání. Spor tak zůstává součástí širšího soupeření o vliv, energetiku a námořní hranice ve východním Středomoří.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.