Vědci z Pekingské univerzity vyvinuli zubní kartáček, který ke své činnosti nepotřebuje baterii ani nabíjení. Elektřinu vyrábí samotným pohybem štětin při čištění zubů. Novinka kombinuje běžné mechanické odstraňování plaku s elektrickým účinkem, který podle autorů pomáhá poškozovat bakterie spojené se zubním kazem a onemocněním dásní.
Výsledky výzkumu zveřejnil 4. listopadu časopis Science Advances. Štětiny jsou vyrobené z polymeru PVDF, tedy polyvinylidenfluoridu. Materiál při ohýbání vytváří elektrický náboj. Jde o takzvaný piezoelektrický jev, při němž se při mechanickém namáhání některých materiálů oddělují elektrické náboje.
Při čištění se štětiny opakovaně ohýbají a uvolňují náboj v okolí zubů a slin. Ten podle výzkumného týmu podporuje vznik reaktivních forem kyslíku, které mohou narušovat buněčné membrány bakterií. Po uvolnění mechanického tlaku se náboj znovu absorbuje do materiálu. Kartáček tak nepotřebuje žádný externí zdroj energie a funguje pouze díky pohybu, který při čištění vzniká.
V testu se 109 lidmi klesl plak výrazněji
Účinnost vědci ověřovali nejprve v laboratorních testech a následně v klinické studii. Do té původně zařadili 115 dospělých, výsledky 109 účastníků pak zahrnuli do vyhodnocení. Dobrovolníci si zuby čistili dvakrát denně po dobu tří měsíců buď novým piezoelektrickým kartáčkem, nebo běžným kartáčkem s nylonovými štětinami.
U lidí, kteří používali nový typ kartáčku, kleslo množství plaku, zánět dásní i krvácení přibližně o 40 procent. Ve skupině s běžným kartáčkem činilo zlepšení zhruba 15 procent. Výzkumníci zároveň zaznamenali nižší podíl některých bakterií spojovaných se zubním kazem a onemocněním dásní. V laboratorním pokusu na povrchu zubní skloviny odstranily nové štětiny více než 99 procent plaku, zatímco nylonové štětiny zhruba 80 procent.
Studie ale zatím neprokázala, že kartáček dokáže předcházet zubnímu kazu, paradentóze nebo ztrátě zubů. Výzkum trval pouze tři měsíce a vědci přímo nesrovnávali nový výrobek s elektrickými či sonickými kartáčky. Podle odborníků citovaných časopisem Nature je proto nutné provést delší a rozsáhlejší testy, které ověří dlouhodobou bezpečnost i skutečný dopad na zdraví chrupu.
Technologie zatím nemá cenu ani výrobce
Výzkumný tým uvedl, že kartáček v dosavadních zkouškách nepoškozoval povrch zubů a nevykazoval toxické účinky na lidské buňky. Zůstává však otevřená otázka výrobních nákladů, životnosti štětin a případné komercializace. Vědci v testu ověřili, že si materiál zachoval strukturu i elektrické vlastnosti po třech měsících simulovaného používání, cena ani termín uvedení na trh ale zveřejněny nebyly. Podle Hospodářských novin tak zatím jde především o laboratorně a klinicky ověřovaný prototyp, nikoli o běžně dostupný výrobek.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.