Česká národní banka zvýšila na zasedání 5. listopadu dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na čtyři procenta. Diskontní sazba vzrostla na tři procenta a lombardní sazba na pět procent. Nové sazby platí od 6. listopadu. Pro zvýšení hlasovali čtyři členové bankovní rady, tři byli pro ponechání sazeb beze změny.
Rozhodnutí přišlo v době, kdy se celková inflace drží poblíž cíle ČNB. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu dosáhl meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu 2,4 procenta, tedy o něco méně než v září. Centrální banka ale upozornila, že samotná celková inflace neodráží všechny domácí cenové tlaky. Výraznější zůstává jádrová inflace, která nezahrnuje zejména ceny energií a potravin a lépe ukazuje dlouhodobější vývoj cen v ekonomice.
ČNB podle svého vyjádření nereagovala mechanicky na zdražování energií, ale na riziko takzvaných druhotných dopadů. Vyšší náklady se mohou postupně promítat do cen dalších výrobků a služeb, mezd nebo inflačních očekávání. Bankovní rada zároveň uvedla, že ceny rostou zejména ve službách. Napjatý trh práce podporuje rychlý růst mezd a spolu s rostoucí spotřebou domácností vytváří tlak na ceny.
Dalším důvodem pro přísnější měnovou politiku je podle ČNB rychlejší růst úvěrů a financování vyšších veřejných výdajů dluhem. Větší množství peněz v ekonomice může podporovat poptávku a zvyšovat inflační tlaky. Bankovní rada sleduje také růst cen nemovitostí. Vyšší úrokové sazby zdražují nové úvěry a hypotéky, jejich cílem je ale současně zpomalit nadměrné zadlužování a omezit přehřívání ekonomiky.
Podzimní prognóza ČNB počítá s tím, že inflace letos v průměru dosáhne 2,1 procenta. V příštím roce má zrychlit na 3,2 procenta a v roce 2028 se podle výhledu vrátit k 2,3 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku centrální banka očekává meziroční inflaci 2,7 procenta. Na začátku příštího roku by ji podle prognózy měly dál zvyšovat nákladové tlaky a postupné promítání vyšších cen do dalších částí ekonomiky.
ČNB současně snížila výhled růstu české ekonomiky pro letošní rok z 2,2 na 1,7 procenta. Pro rok 2027 očekává růst hrubého domácího produktu o 2,5 procenta. Bankovní rada uvedla, že další rozhodování bude záviset na vývoji jádrové inflace, mezd, kurzu koruny, veřejných financí, úvěrové aktivity i situace na zahraničních trzích. O nastavení sazeb bude rozhodovat podle nově dostupných dat a jejich dopadu na výhled cenové stability.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.