Německo požaduje, aby se všechny členské země Evropské unie bez výjimky podílely na pokrytí finančního schodku Ukrajiny v příštím roce. Podle deníku Financial Times podmínil německý kancléř Friedrich Merz podporu novému dlouhodobému rozpočtu EU dohodou o společném financování Ukrajiny. Pokud se země na takovém závazku neshodnou, Berlín je připraven jednání o rozpočtu zablokovat.
Merz svůj požadavek podle zveřejněných informací uvedl v dopise předsedovi Evropské rady Antoniu Costovi. Německo v něm žádá „kolektivní závazek“ všech členských zemí k férovému podílu na uzavření ukrajinské finanční mezery. Dopis byl podle Financial Times zaslán také předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Hospodářské noviny krok označují za ultimátum, protože Berlín spojuje pomoc Ukrajině s rozhodnutím o budoucím rozpočtu celého evropského bloku.
Ukrajině chybí desítky miliard eur
Ukrajina podle odhadů projednávaných v Bruselu potřebuje pro rok 2027 zajistit přibližně 70 miliard eur. Část podpory už má pokrýt plánovaný evropský úvěr. Evropská unie počítá s tím, že v roce 2027 poskytne Kyjevu až 45 miliard eur, tedy polovinu úvěru v celkové výši 90 miliard eur určeného na roky 2026 a 2027. Ani po započtení této částky však podle unijních činitelů není financování ukrajinských potřeb zajištěné v plném rozsahu.
Úvěr má sloužit především k financování chodu ukrajinského státu a dalších naléhavých potřeb během války s Ruskem. Schodek rozpočtu znamená, že výdaje státu převyšují jeho vlastní příjmy; v případě Ukrajiny jde vedle běžného fungování státu také o mimořádné náklady spojené s obranou a válečnými škodami. Podle agentury Associated Press čelila země v roce 2026 nedostatku financování těsně pod 25 miliard dolarů, což ukazuje na rychle se měnící rozsah potřeb.
Sporné financování i nový rozpočet EU
Problémem je, že některé členské země se k financování společného úvěru nebo další pomoci Ukrajině nepřipojily. Německý požadavek se proto snaží přenést odpovědnost na celý blok a zabránit tomu, aby náklady nesla jen skupina ochotných států. Berlín je největším čistým přispěvatelem do rozpočtu EU, a proto může při jednáních o víceletém finančním rámci využít významnou politickou i finanční páku.
Nový víceletý finanční rámec, tedy rozpočet určující hlavní výdajové priority EU na několik let, má platit od roku 2028 do roku 2034. Jeho schválení vyžaduje shodu členských států. Evropské země se mají o financování Ukrajiny a o podobě dalšího rozpočtu bavit na mimořádném summitu plánovaném na 26. a 27. listopadu. Ještě předtím se podle dostupných informací očekává jednání unijních lídrů v Dublinu 12. a 13. listopadu.
Financial Times upozorňuje, že spor přichází v době, kdy několik významných zemí čekají v roce 2027 volby. To může ztížit dlouhodobé závazky k další finanční podpoře Kyjeva. Německo proto prosazuje řešení, které by Ukrajině zajistilo víceletý výhled financování a zahrnulo také náklady spojené s úroky z dříve přijatých úvěrů. O podobě mechanismu, rozdělení příspěvků mezi jednotlivé země ani o konečné podobě dohody zatím členské státy nerozhodly.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.