První doušek černé kávy bývá pro mnoho lidí nepříjemně hořký. Přesto se z nápoje může postupně stát oblíbená součást každodenního života. Studie zveřejněná v časopise Nature nyní popsala nervovou dráhu, která pomáhá vysvětlit, jak se mozek učí spojovat chuť potraviny s jejím účinkem po požití. Nejde ale o přímý důkaz, že právě tato dráha u lidí způsobuje oblibu kávy.
Výzkumníci sledovali, jak živiny po vstupu do trávicího traktu ovlivňují dopamin, chemického posla zapojeného mimo jiné do motivace, odměny a učení. Na rozdíl od rychlých dopaminových signálů, které se objevují během několika sekund po podnětu, zkoumaný mechanismus působí pomaleji a může přetrvávat několik minut. Tím mozku poskytuje informaci o tom, co organismus získal až po spolknutí potravy.
Hlavní část pokusů proběhla na myších. Vědci jim podávali do žaludku cukerný roztok nebo tekutinu napodobující mléčný nápoj a současně zaznamenávali aktivitu dopaminových neuronů. Živiny vyvolaly výrazné a déle trvající uvolňování dopaminu v přední části bazolaterální amygdaly. Tato oblast mozku se podílí na zpracování emocí a na vytváření asociací mezi událostmi a jejich následky.
Další experimenty ukázaly, že signál není jen doprovodným jevem. Když vědci dráhu u myší narušili, zvířata dál normálně jedla, nedokázala se však naučit, že určitá nová chuť předpovídá přísun kalorií. Naopak umělé podráždění dopaminových zakončení v přední bazolaterální amygdale vedlo k tomu, že si myši oblíbily chuť bez kalorií. Výsledek podle autorů ukazuje, že dráha zprostředkovává především učení chuťově-nutriční asociace, nikoli samotný příjem potravy.
Studie zároveň naznačila, že podobný mechanismus existuje i u lidí. Analýza dřívějšího pozitronového emisního tomografického vyšetření, kterého se účastnilo 13 mužů, ukázala po podání živin zvýšené uvolňování dopaminu v odpovídající oblasti. V jiné práci s 38 dospělými lidmi zaznamenali vědci po požití glukózy zvýšenou aktivitu stejné struktury pomocí funkční magnetické rezonance, tedy zobrazovací metody sledující změny spojené s průtokem krve v mozku.
U myší i lidí byla reakce výraznější v levé části bazolaterální amygdaly než v pravé. Proč se hemisféry liší, zatím není jasné. Výzkum také nezkoumal pití kávy ani účinky kofeinu přímo. Příklad kávy proto slouží jako možné vysvětlení obecnějšího principu: chuť, která je zpočátku nepříjemná, se může opakovaným spojováním s účinkem nápoje stát přijatelnější nebo žádoucí. Autoři připouštějí, že další výzkum by mohl objasnit, zda tuto dráhu ovlivňují například léky napodobující střevní hormon GLP-1. Zatím však není prokázáno, že by takový mechanismus šlo využít ke změně lidských stravovacích návyků.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.