Rusko podle německého listu Bild při jednáních o ukončení války na Ukrajině v Abú Dhabí představilo požadavky, které se týkají celé evropské bezpečnostní architektury. Moskva podle zdrojů listu požaduje, aby Finsko vystoupilo z NATO a v pobaltských státech nebyly rozmístěny vojenské základny Severoatlantické aliance. Návrh se tak netýká pouze budoucího uspořádání Ukrajiny.
Podle zveřejněných informací měl být dokument neformálně předán evropským představitelům během rozhovorů, které se uskutečnily v Abú Dhabí ve dnech 10. a 11. listopadu 2026 ve formátu Spojené státy, Ukrajina a Rusko. Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner podle agentury AP usilovali o pokračování jednání a o zapojení evropských zemí do rozhovorů. Není přitom jasné, zda jde o oficiálně schválený návrh ruského vedení, nebo o soubor vyjednávacích požadavků.
Požadavky přesahují hranice Ukrajiny
Finsko by se podle Bildu mělo vrátit ke statusu, který mělo před vstupem do NATO. Země se členem aliance stala 4. dubna 2023 jako její 31. člen. O členství požádala společně se Švédskem po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu z února 2022. Švédsko se k NATO připojilo v březnu 2024. Finský ministr obrany Antti Häkkänen ruské požadavky podle informací zveřejněných českými a zahraničními médii odmítl jako nepřijatelné.
Další bod se týká Estonska, Lotyšska a Litvy. Rusko požaduje, aby NATO v těchto zemích nemělo vojenské základny. Aliance přitom svou přítomnost na východním křídle po ruské invazi posílila. Podle NATO v červnu 2026 fungovalo na východním křídle devět mnohonárodních bojových uskupení. V Lotyšsku je vede Kanada, v Litvě Německo a v Estonsku Spojené království. V červnu 2026 NATO zároveň zřídilo nové uskupení ve Finsku, které vede Švédsko.
Význam požadavků spočívá také v jejich dopadu na obranné rozpočty a dlouhodobé plánování evropských států. Přítomnost aliančních jednotek znamená výdaje na infrastrukturu, logistiku, výcvik a vybavení. Podle doporučení Rady Evropské unie činily celkové výdaje Finska na obranu v roce 2025 zhruba 1,7 procenta hrubého domácího produktu. Finská vláda současně počítá s dalším růstem obranných výdajů podle metodiky NATO.
Ruské návrhy navazují na požadavky, které Moskva předložila už v prosinci 2021, tedy krátce před zahájením plné invaze na Ukrajinu. Tehdy žádala mimo jiné zastavení dalšího rozšiřování NATO a stažení aliančních sil a infrastruktury ze států, které do aliance vstoupily po roce 1997. NATO tyto požadavky odmítlo s tím, že o členství jednotlivých zemí rozhodují samy státy a jejich spojenci.
Podle NATO má nyní aliance 32 členů a její rozhodování je založeno na konsenzu. Vystoupení Finska by proto znamenalo zásadní politickou změnu nejen pro Helsinky, ale i pro obranu severního křídla aliance. Návrh z Abú Dhabí zatím není dohodou a veřejně dostupné informace neukazují, že by jej přijala Ukrajina, Spojené státy nebo evropské země.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.