Lehký otřes mozku může podle okolností znamenat odškodnění kolem 9000 korun, zlomené žebro zhruba 12 000 korun. U vážnějších úrazů a trvalých následků částky rostou podle délky léčení, intenzity bolesti a dopadu na běžný život. Advokátka oslovená Hospodářskými novinami upozorňuje, že po dopravní nehodě se neřeší jen samotné zranění, ale také náklady léčby, ztráta příjmu nebo dlouhodobé omezení pracovního a společenského uplatnění.
Český právní řád přitom nestanoví jedinou pevnou cenu lidského života. Pozůstalí po oběti nehody mohou požadovat náhradu nemajetkové újmy, tedy peníze za zásah do rodinných vztahů a osobního života. Výše odškodnění závisí zejména na vztahu k zemřelému, intenzitě rodinného pouta a konkrétních okolnostech případu. Vedle toho mohou vzniknout nároky na náklady pohřbu, výživu nebo ztrátu příjmu, pokud na zemřelém byli rodinní příslušníci ekonomicky závislí.
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi uvádí jako základní orientační částku pro nejbližší osoby, tedy typicky manžele, rodiče a děti, dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční mzdy za rok předcházející úmrtí. Jde o výchozí bod, nikoli automaticky přiznávanou sumu. Soud ji může podle okolností zvýšit nebo snížit. Databáze DATANU, kterou Nejvyšší soud představil společně s Centrem dopravního výzkumu, shromažďuje rozhodnutí týkající se náhrad za bolest, trvalé následky i úmrtí blízkého člověka.
O peníze se pozůstalí obvykle obracejí na pojišťovnu viníka. Pokud se strany neshodnou, rozhoduje soud. Proces může probíhat souběžně s trestním řízením, v němž se posuzuje odpovědnost řidiče. Poškozený nebo pozůstalí proto musejí doložit nejen rodinný vztah, ale také příjmy, výdaje a další následky nehody. Pojišťovna může výši nároku rozporovat a vyžádat si lékařské posudky nebo další dokazování.
Dopravní nehody v Česku mají vedle osobních následků i výrazný ekonomický dopad. Podle Centra dopravního výzkumu dosáhly společenské ztráty z nehod v roce 2025 téměř 156 miliard korun. Výpočet zahrnuje nejen škody na vozidlech a náklady zdravotní péče, ale také ztrátu produktivity, zhoršení kvality života a hodnotu ztracených let. Do odhadu se započítávají rovněž nehody, které policie neeviduje.
Policie v roce 2025 šetřila 85 518 nehod. Do 24 hodin po nich zemřelo 421 lidí, což byl podle policejní statistiky nejnižší počet od roku 1961. Mezinárodní statistiky pracují s úmrtím do 30 dnů, a proto uvádějí vyšší čísla. Od ledna do října 2026 policie evidovala 74 379 nehod, při nichž zemřelo 360 lidí, 1460 osob bylo těžce zraněno a dalších 22 382 utrpělo lehká zranění.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.