Poslanecká sněmovna po pátečním jednání posunula návrh mimořádné sektorové daně z rafinerských marží. Opatření má platit pro roky 2026 a 2027 a podle návrhu má státu odvést 50 procent z nárůstu hrubé rafinerské marže proti roku 2025. Hrubá marže je rozdíl mezi hodnotou vyrobených ropných produktů a náklady na spotřebovanou ropu. Podle Ministerstva financí se daň fakticky dotkne jediného poplatníka, společnosti Orlen Unipetrol, která provozuje rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.
Ministerstvo financí očekává, že rafinerská daň přinese v roce 2026 přibližně 5,5 miliardy korun. Kabinet ji zdůvodňuje mimořádným růstem marží v důsledku geopolitické krize a narušení trhu s ropou a ropnými produkty. Zároveň tvrdí, že domácí rafinerie nemůže jednoduše promítnout celou daň do cen paliv, protože by čelila konkurenci dovážených produktů. Orlen Unipetrol naopak upozorňuje na to, že zákon je nastaven tak, že dopadne na jedinou firmu, což může otevřít otázky rovnosti podnikatelských podmínek a budoucích investic.
Pro koalici je návrh důležitý především kvůli rozpočtu. Schodek státního rozpočtu na rok 2027 má podle dosavadních plánů dosáhnout 386 miliard korun. Vláda proto zvažuje, zda mimořádné zdanění nerozšířit také na banky, energetické a digitální firmy nebo zbrojaře. Konkrétní sazba ani přesný okruh podniků zatím stanoveny nejsou. Podle České bankovní asociace by dodatečné zdanění mohlo snížit konkurenci na trhu a zhoršit dostupnost financování pro domácnosti a firmy.
Co mají banky v rukávu
Banky nemohou samy podat návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákona jen proto, že s ním nesouhlasí. Pokud by jim finanční úřad podle nové úpravy daň vyměřil, mohly by se bránit nejprve v daňovém řízení a následně u správních soudů. Soud, který by dospěl k závěru, že použitý zákon odporuje ústavnímu pořádku, by mohl věc předložit Ústavnímu soudu. K podobnému postupu by se mohli pokusit přimět také poslanci nebo senátoři.
Právní argumentace by se mohla opírat zejména o zákaz svévole, princip rovnosti a ochranu vlastnického práva. Ústavní soud však při přezkumu daňových zákonů postupuje zdrženlivě. Podle jeho dosavadní judikatury není úkolem soudu rozhodovat, zda je určitá daň politicky vhodná, ale zda nepředstavuje extrémně nepřiměřený zásah nebo zda není založena na zjevně neracionálním rozlišování poplatníků. Samotná skutečnost, že daň zatíží některé odvětví více než jiné, proto k jejímu zrušení stačit nemusí.
Druhou pákou bank je obchodní vyjednávání. Bankovní sektor už při předchozí mimořádné dani upozorňoval, že část nákladů může promítnout do úrokových sazeb, poplatků nebo podmínek úvěrů. V prvním pololetí letošního roku vzrostl souhrnný čistý zisk bank a spořitelen meziročně o 5,5 procenta na 71,06 miliardy korun, uvedl server e15. Při předchozí windfall tax, která platila v letech 2023 až 2025, ale banky odvedly výrazně méně, než stát původně očekával. Podle dostupných údajů činil jejich odvod za rok 2024 470 milionů korun, zatímco energetické firmy zaplatily přes 40 miliard.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.