Bílý trpaslík vysílá rádiové pulzy každých 7,9 minuty

Bílý trpaslík vysílá rádiové pulzy každých 7,9 minuty

Astronomové objevili zdroj pravidelných rádiových pulzů ve dvojici hvězd vzdálené více než 5000 světelných let. Systém označený GPM J071507−114153 tvoří bílý trpaslík a hvězda spektrálního typu G, tedy hvězda podobná Slunci. Rádiové záblesky se opakují přibližně každých 7,9 minuty. Výsledky zveřejnil tým v časopise Nature Astronomy ve studii nazvané A long-period transient with a Sun-like companion.

Bílý trpaslík je hustý pozůstatek hvězdy, která spotřebovala své jaderné palivo a odvrhla vnější vrstvy. V nově popsaném systému jde o málo hmotný bílý trpaslík. Pravidelně se opakující rádiové zdroje tohoto typu astronomové označují jako dlouhoperiodické tranzienty (long-period transients, LPT); jde o objekty, jejichž rádiové záření se objevuje a mizí v intervalech od několika minut po hodiny. Jejich původ zatím není objasněn.

Signál vědci nejprve zachytili při rozsáhlém průzkumu oblohy australským radioteleskopem Murchison Widefield Array. Přesnější polohu následně určili pomocí soustavy MeerKAT v Jihoafrické republice. Optická pozorování z observatoře W. M. Keck na Havaji pak ukázala, že se poblíž zdroje nachází hvězda typu G. Tým zpracoval více než 100 hodin rádiových dat, aby mohl sledovat pohyb pulzujícího objektu v jeho oběžné dráze.

Analýza podle studie ukázala, že dvojice oběhne společné těžiště zhruba jednou za 1,3 dne. Rádiové pulzy tedy nejsou jen pravidelným „tikáním“ s periodou 7,9 minuty, ale jejich výskyt zároveň ovlivňuje delší oběžný cyklus. Pohyb zdroje v systému umožnil astronomům lokalizovat pulzy k oblasti v blízkosti bílého trpaslíka, případně přímo k němu. Výsledek je důležitý, protože u dříve známých podobných systémů nebylo vždy jasné, která z obou hvězd záření vytváří.

Studie zároveň naznačuje, že na rádiovém signálu se podílí interakce mezi bílým trpaslíkem a jeho průvodcem. Rychlé změny takzvané rotační míry, která popisuje stáčení polarizace rádiových vln při průchodu magnetizovaným plazmatem, odpovídají působení koróny hvězdy podobné Slunci. Pozorování zachytila také projevy silné magnetické aktivity, patrně rozsáhlou protuberanci – smyčku plazmatu drženou magnetickým polem nad povrchem hvězdy.

Objev je prvním známým případem, kdy byly rádiové pulzy tohoto druhu spojeny s bílým trpaslíkem obíhajícím hvězdu podobnou Slunci. Dosavadní pozorování LPT častěji ukazovala na dvojice s menšími a chladnějšími červenými trpaslíky. Nový systém proto rozšiřuje možnosti, jak mohou tyto zdroje vznikat. Samotný mechanismus pulzního rádiového záření však studie definitivně neurčila; z výsledků pouze vyplývá, že zásadní roli může mít vzájemné působení obou hvězd.

Zdroj: ScienceDaily

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek