Čína si vedle elektroaut, baterií nebo jaderné energetiky vybudovala dominantní postavení také v komerčním loďařství. Podle údajů Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD) připadalo v roce 2024 na čínské loděnice 54,57 procenta světové produkce měřené hrubou prostorností. Jižní Korea měla 28,02 procenta a Japonsko 12,56 procenta.
Čínský náskok je výrazný především u kontejnerových lodí, nákladních lodí pro přepravu volně loženého zboží a tankerů. Rychle se ale zmenšuje i odstup v segmentu LNG tankerů. Jde o plavidla určená k přepravě zkapalněného zemního plynu, který se kvůli přepravě ochlazuje zhruba na minus 162 stupňů Celsia. Jejich stavba patří mezi technologicky nejnáročnější části lodního průmyslu.
Čínské objednávky rostou
Podle údajů společnosti Clarksons Research, které citoval jihokorejský ekonomický list Seoul Economic Daily, bylo od ledna do října 2026 po celém světě objednáno 76 velkých LNG tankerů. Z toho 44 připadlo na jihokorejské loděnice a 32 na čínské. Korea tak držela 57,9 procenta objednávek, Čína už 42,1 procenta. Ve stejném období předchozího roku získaly čínské loděnice pouze tři takové zakázky.
Čínské firmy těží z velké domácí výrobní základny, dostupnější oceli, širokého dodavatelského řetězce a podpory státu. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj měla Čína v roce 2025 více než polovinu světové produkce lodí měřené v kompenzovaných hrubých tunách. Kompenzovaná hrubá tuna zohledňuje nejen velikost lodi, ale také pracnost její výroby. Čínské loděnice zároveň v první polovině roku 2026 získaly přibližně 72 procent všech nových světových objednávek.
Hudong-Zhonghua má zakázky za horizontem roku 2030
Nejdále se v LNG segmentu dostala šanghajská loděnice Hudong-Zhonghua, součást státní skupiny China State Shipbuilding Corporation. Po říjnové objednávce pěti tankerů od malajsijské společnosti MISC měla v knize zakázek 57 LNG plavidel. To odpovídalo více než 21 procentům celosvětového trhu podle kapacity nákladních tanků. Nové lodě mají přepravní kapacitu 174 000 metrů krychlových a jejich dodávky jsou rozvrženy až za rok 2030.
Čína přitom v LNG lodích ještě před několika lety zaostávala za Jižní Koreou. UNCTAD ve své zprávě o námořní dopravě uvedla, že Korea v roce 2024 stále držela většinový podíl v segmentu plynových lodí. Podle americko-čínské komise pro přezkum hospodářských a bezpečnostních vztahů ale čínské loděnice v roce 2024 dodaly přibližně pětinu světových LNG plavidel a získaly 38 procent nových objednávek.
Rozvoj lodního průmyslu zapadá do širší čínské průmyslové strategie. Země podle Světové jaderné asociace staví 41 z přibližně 80 reaktorů rozestavěných ve světě. V obou odvětvích využívá rozsah domácího trhu, státní financování a soustředění výroby. Pro evropské, japonské a jihokorejské firmy znamená rychlý růst čínských kapacit tlak na ceny, dodací lhůty i technologické know-how. U LNG tankerů ale Jižní Korea zatím zůstává největším dodavatelem a čínské loděnice teprve potvrzují, zda si dokážou udržet rostoucí podíl také při sériových dodávkách plavidel v běžném provozu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.