Írán se při zhoršujícím vztahu se Spojenými státy stále více opírá o Čínu a Rusko. Washington rozšiřuje sankce namířené proti íránskému ropnému průmyslu, finančním sítím a společnostem, které podle něj pomáhají obcházet omezení. Pro Teherán jsou proto důležité hlavně země ochotné udržovat obchodní a politické kontakty navzdory americkému tlaku.
Nejvýznamnějším partnerem zůstává Čína. Podle amerického ministerstva financí odebírají čínské nezávislé rafinerie, známé jako „teapots“, přibližně 90 procent íránského exportu ropy. Tyto podniky působí především v provincii Šan-tung a jejich nákupy se staly hlavním zdrojem příjmů, který Íránu umožňuje částečně zmírňovat dopad sankcí.
Washington se nyní snaží zasáhnout také prostředníky v Číně. Americké ministerstvo financí varovalo finanční instituce před riziky spojenými s obchodem těchto rafinerií a pohrozilo sekundárními sankcemi vůči firmám a bankám, které by íránský obchod podporovaly. Podle agentury Reuters však Spojené státy postupují opatrně. Tvrdý zásah proti čínským společnostem by mohl vyvolat další spor s Pekingem, který je pro Washington významným obchodním i geopolitickým soupeřem.
Čína nechce ztratit širší vliv
Peking odmítá americkou politiku jednostranných sankcí a opakovaně vyzývá Washington, aby do obchodu s Íránem nezasahoval. Současně ale Čína neusiluje o bezpodmínečnou podporu Teheránu. Její zájmy sahají od energetiky a obchodu přes bezpečnost námořních tras až po vztahy s arabskými státy Perského zálivu. Příliš otevřený konflikt se Spojenými státy by mohl poškodit čínské firmy i širší ekonomické ambice v regionu.
Rusko s Íránem v posledních letech rovněž prohloubilo spolupráci. Prezident Vladimir Putin a íránský prezident Masoud Pezeshkian podepsali v lednu 2025 smlouvu o komplexním strategickém partnerství, která zahrnuje bezpečnost, obranu, obchod, energetiku a dopravu. Dohoda však neobsahuje závazek vzájemné vojenské obrany. Podle Reuters Moskva Íránu poskytuje mimo jiné satelitní informace a pomáhá s rozvojem dronů; rozsah této podpory ale obě strany veřejně nepotvrdily v plné šíři.
Moskva má vůči Teheránu vlastní kalkulaci. Obě země spojuje odpor k americkému vlivu a zkušenost s rozsáhlými západními sankcemi, zároveň ale soutěží o zákazníky na energetických trzích a o vliv na Blízkém východě. Rusko může z napětí těžit vyššími cenami ropy a posílením své role prostředníka, nechce však kvůli Íránu zablokovat případné dohody se Spojenými státy nebo ohrozit své zájmy v jiných částech regionu.
Čína a Rusko tak Íránu poskytují důležitou politickou, obchodní a v případě Moskvy také bezpečnostní oporu. Nejde ale o jednotný blok s povinností Teherán bránit za každou cenu. Obě mocnosti podporují Írán především tam, kde to odpovídá jejich vlastním strategickým a ekonomickým zájmům. Schopnost americké kampaně dostat íránskou ekonomiku pod ještě větší tlak proto bude záviset i na tom, jak daleko budou Peking a Moskva ochotny zajít.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.