Rumunsko se ocitlo na prahu jedné z největších politických krizí od pádu komunismu. Premiér Marcel Ciolacu oznámil svou rezignaci, a to v reakci na fiasko kandidáta své koalice v prezidentském klání, které již jednou anuloval soud kvůli závažným volebním nepravidelnostem. Prezidentem republiky je nyní dočasně Ilie Bolojan, který v reakci na vývoj pověřil řízením vlády ministra vnitra Cătălina Predoiua. Ten, jako představitel Národní liberální strany, povede kabinet nejdéle 45 dní – s omezenými pravomocemi, dokud nebude jmenován nový předseda vlády.
Predoiu ve svém prvním vystoupení po jmenování prohlásil, že Rumunsko „musí zůstat pevnou demokracií, jejíž rozvojové cíle jsou pevně spojeny s euroatlantickými hodnotami“. Podle něj je nutné zachovat směr směřující k EU a NATO i navzdory rostoucí frustraci společnosti a institucionálnímu chaosu.
Zmatek, obavy a frustrace: co stálo za rezignací?
Nedělní volby, jež následovaly po anulování předchozího kola soudem, měly Rumunsku přinést stabilitu. Místo toho ale jen prohloubily zmatek. Soud zrušil listopadové hlasování kvůli vážným podezřením na zásahy ze zahraničí a systémové volební nesrovnalosti, včetně údajných ruských vlivových operací. Když pak outsider Calin Georgescu nedostal souhlas ke znovukandidatuře, vyvolalo to další vlnu odporu a obvinění z manipulace volebního procesu.
Premiér Ciolacu, který byl v původních volbách až třetí, se rozhodl odejít sám. „Než abych čekal, až mě nový prezident odvolá, raději předám odpovědnost dobrovolně,“ řekl v pondělí před sídlem své strany, Sociálnědemokratické strany (PSD). Připomněl, že jedním z hlavních cílů koalice, vzniklé v prosinci minulého roku, bylo prosazení společného kandidáta na prezidenta – což selhalo. „Po tom, co se stalo v neděli, už nemáme žádnou důvěryhodnost,“ dodal rezignovaně.
Rozštěpená scéna, rozpad důvěry
Stávající vládní koalice tvořená levicovou PSD, centristicko-pravicovou Národní liberální stranou (PNL), maďarskou UDMR a zástupci národnostních menšin, čelí rozpadu. Voliči ve volbách jasně ukázali, že hledají alternativu mimo tradiční struktury. Vítězem prvního kola se stal 38letý lídr nacionalistické Aliance pro jednotu Rumunů (AUR) George Simion, který je znám svými populistickými a euroskeptickými postoji.
Druhé kolo, plánované na 18. května, ho postaví proti současnému primátorovi Bukurešti, liberálnímu proevropskému kandidátovi Nicușoru Danovi. Ten už v reakci na výsledky varoval: „Čeká nás těžké druhé kolo proti kandidátovi, který Rumunsko zavede do izolace.“ Simion naopak tvrdí, že nastal čas „skutečné obnovy národa a návratu k suverenitě“.
Hospodářská situace a role zahraničí
Celá krize se odehrává na pozadí ekonomických potíží. Inflace, rostoucí rozpočtový deficit a stagnující ekonomika jen posilují protisystémové nálady. Podle politologů je současná vlna nedůvěry výrazem zklamání veřejnosti z elit, které nejsou schopny naplnit očekávání běžných občanů.
Evropská unie a NATO, jejichž členem Rumunsko je, se k událostem zatím vyjadřují zdrženlivě. Bruselu však není lhostejné, že v zemi sousedící s válkou zasaženou Ukrajinou se destabilizuje vládní aparát a hrozí posílení sil, které se netají negativním postojem k západním strukturám.
Co čekat dál?
Dočasný premiér Predoiu má jen omezený manévrovací prostor. Jeho hlavním úkolem bude připravit vládu na přechodné období a zabránit další destabilizaci. Otázkou je, kdo bude schopen sestavit funkční vládu po prezidentském druhém kole. Pokud by totiž i nový prezident narazil na odpor v parlamentu, Rumunsko může čekat vleklá ústavní krize.
A právě v tom spočívá riziko: kombinace slabé vlády, polarizovaného parlamentu a veřejnosti zmítané nespokojeností může vést k situaci, kdy se demokracie ocitne pod tlakem – nejen zevnitř, ale i zvenčí.