Stát chce zpřísnit pravidla pro agentury práce

Stát chce zpřísnit pravidla pro agentury práce

Stát chce omezit zneužívání agentur práce, které podle úřadů a odborníků slouží části podnikatelů jako zástěrka pro nelegální zaměstnávání, krácení mezd a obcházení odvodů. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje změny, jejichž součástí může být zvýšení povinné kauce až na pět milionů korun. Podle některých odhadů přichází veřejné rozpočty kvůli zaměstnávání bez řádných daňových a pojistných odvodů až o 40 miliard korun ročně.

Podoba návrhu zatím není definitivní. Vedle vyšší kauce se diskutuje o zákazu takzvaných virtuálních sídel, tedy adres, na nichž agentura formálně sídlí, ale ve skutečnosti tam nemá odpovídající zázemí ani zaměstnance. Ministerstvo chce také omezit takzvané ready-made agentury. Jde o již založené společnosti, často s potřebným povolením, které jsou připravené k prodeji novému majiteli.

Jedním z hlavních cílů je přenést větší odpovědnost na konkrétní osoby. Za porušení pravidel by mohli čelit sankcím nejen majitelé či statutární orgány, ale také odpovědní zástupci a odborní garanti agentur. Těm by v případě závažného pochybení mohl hrozit i dočasný zákaz působení v oboru. Opatření má ztížit praxi, při níž po odhalení problémů původní provozovatel zmizí a agentura pokračuje pod jiným jménem.

Vyšší kauce mají odradit účelové firmy

Kauce má sloužit jako finanční zajištění pro případ, že agentura nebude plnit své povinnosti. Od ledna 2024 činí u agentur, které zaměstnance dočasně přidělují jiným firmám, jeden milion korun. Předchozí úprava stanovila částku 500 tisíc korun. Ministerstvo práce tehdy zvýšení odůvodnilo snahou omezit účelové zakládání agentur a obcházení pravidel v oblasti sociálního a zdravotního pojištění.

Nový návrh by podle projednávaných variant mohl částku dále zvýšit, a to podle rozsahu činnosti nebo typu agentury. Zastánci změny tvrdí, že vyšší finanční bariéra z trhu vytlačí subjekty, které nemají dostatečné zázemí a vznikají jen kvůli krátkodobému podnikání. Menší zprostředkovatelé ale upozorňují, že vysoká kauce může dopadnout i na firmy, které fungují legálně, zaměstnávají několik lidí a nemají přístup k většímu kapitálu.

Ministerstvo zároveň zvažuje jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Úřady by díky němu mohly lépe porovnávat údaje o počtu agenturních pracovníků, jejich pracovních místech a skutečném fungování jednotlivých agentur. Kontroly by se tím mohly zaměřit na neobvyklé změny a případy, kdy agentura pouze formálně poskytuje službu, ale ve skutečnosti dodává pracovní sílu bez odpovídajícího povolení.

Podle Státního úřadu inspekce práce patří zastřené zprostředkování zaměstnání mezi opakovaně zjišťované problémy. Jde o situaci, kdy firma smluvně nabízí například dodávku služby, ve skutečnosti však pouze přiděluje pracovníky jiné společnosti. O tom, zda a v jaké podobě změny vstoupí v platnost, bude rozhodovat legislativní proces. Pro agentury i jejich klienty by nové požadavky znamenaly vyšší náklady na administrativu, kontrolu a finanční zajištění.

Zdroj: Hospodářské noviny

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek