Pákistán usiluje o vytvoření nové bezpečnostní architektury pro Blízký východ, která by podle jeho ministra zahraničí Muhammada Ishaqa Dara mohla přinést výhody také Evropě. Dar, který je zároveň místopředsedou pákistánské vlády, v rozhovoru pro pořad World Conversation stanice Euronews uvedl, že regionální stabilita musí zohledňovat nejen bezpečnost zemí Perského zálivu, ale také dopady na světovou ekonomiku.
Do vznikajícího systému se podle něj zapojují Pákistán, Turecko a Saúdská Arábie. Tyto tři země v srpnu podepsaly v Mekce dohodu o společné obraně. Pákistánské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání se 7. srpna týkalo vzájemných vztahů, bezpečnostní spolupráce a dalších otázek společného zájmu. Dar dohodu označil za možný začátek širší regionální bezpečnostní struktury.
Podle pákistánského ministra se do jednání zapojují také Velká Británie, Francie a Německo. Itálie má podle něj o účast v dialogu rovněž zájem. Dar neuvedl podrobnosti o konkrétní podobě evropského zapojení ani o tom, zda by mělo jít o formální součást obranné dohody. Zdůraznil však, že cílem je mechanismus, který by pomohl udržovat mír a stabilitu v celém regionu.
Pákistánská role při jednáních s Íránem
V rozhovoru Dar popsal také zákulisní diplomacii, která podle něj vedla k dohodě mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení války. Tvrdí, že Pákistán zahájil zprostředkovatelské úsilí už 28. února, v první den konfliktu. Tehdy podle svých slov telefonoval íránskému ministru zahraničí Abbási Araghčímu a vyzval ho, aby Írán na americko-izraelské útoky nereagoval.
Dar uvedl, že pákistánská vláda následně pomáhala přivést Spojené státy a Írán k jednacímu stolu. Klíčové rozhovory podle něj trvaly 21 hodin a proběhly v několika kolech. Proces vyústil v takzvané memorandum z Islámábádu, které bylo podle Euronews podepsáno 18. června. Pákistánský ministr zároveň uvedl, že na zprostředkování se podílely také další země v regionu a že diplomatický proces podporovaly Evropská unie a Velká Británie.
Jedním z hlavních bodů dohody mělo být zachování volného průchodu Hormuzským průlivem, strategickou námořní trasou mezi Perským zálivem a Ománským zálivem. Dar řekl, že průliv nesmí podléhat mýtnému, povolenkám ani jiným poplatkům. Pákistán podle něj nadále přesvědčuje obě strany, aby závazky z 18. června respektovaly.
Informace přinesla agentura Euronews na základě exkluzivního rozhovoru s Muhammadem Ishaqem Darem. Pákistánské ministerstvo zahraničí jeho funkci místopředsedy vlády a ministra zahraničí potvrzuje. Dohoda o společné obraně mezi Pákistánem, Tureckem a Saúdskou Arábií byla podepsána v Mekce 7. srpna 2026.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.