Svět míří k oteplení nad 1,5 stupně Celsia

Svět míří k oteplení nad 1,5 stupně Celsia

Globální oteplování se dostává do fáze, kdy už podle klimatologů není realistické udržet dlouhodobý růst průměrné teploty bez překročení hranice 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. Neznamená to ale, že boj se změnou klimatu skončil. Každá desetina stupně, o kterou se podaří oteplování omezit, snižuje rozsah budoucích škod.

Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že roky 2015 až 2025 byly jedenácti nejteplejšími roky v dosavadním měření. Rok 2025 byl podle souhrnu osmi datových řad druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii pozorování a průměrná globální teplota byla přibližně 1,43 stupně nad úrovní z let 1850 až 1900. Oceány, které pohlcují většinu přebytečného tepla v klimatickém systému, zároveň dosáhly rekordního obsahu tepla.

Vývoj se projevuje častějšími a intenzivnějšími vlnami veder, přívalovými srážkami, suchem, požáry a bouřemi. Jednotlivé události nelze automaticky připsat výhradně změně klimatu, dlouhodobé oteplování však zvyšuje pravděpodobnost některých extrémů a jejich ničivost. Dopady se liší podle regionu, zasažené jsou mimo jiné zemědělství, vodní zdroje, infrastruktura i veřejné zdraví.

Současné sliby nestačí

Podle Emissions Gap Report 2025, který zveřejnil Program OSN pro životní prostředí, by úplné splnění současných klimatických závazků států vedlo do konce století k oteplení přibližně o 2,3 až 2,5 stupně. Při pokračování nynějších politik by růst teploty mohl dosáhnout zhruba 2,8 stupně. Odhady jsou výrazně nad cílem Pařížské dohody, která usiluje o udržení oteplení výrazně pod dvěma stupni a o jeho omezení na 1,5 stupně.

Novější hodnocení UNEP uvádí, že překročení hranice 1,5 stupně bude v příštích letech pravděpodobně nevyhnutelné. Rozhodující proto bude, jak vysoký bude teplotní vrchol a jak dlouho se svět nad touto hranicí udrží. V nejpříznivějším z uvažovaných scénářů by oteplení mohlo dosáhnout přibližně 1,7 až 1,8 stupně a poté se do konce století vrátit k 1,5 stupně. Taková cesta by vyžadovala rychlé a dlouhodobé snižování emisí i rozsáhlé odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry.

Podle agentury Deutsche Welle tak otázka nestojí pouze mezi možnostmi „zastavit“ nebo „nezastavit“ změnu klimatu. Některé důsledky už nelze vrátit zpět, další rozsah oteplování však stále závisí na dnešních rozhodnutích. Zrychlení přechodu k čistší energetice, omezení spalování fosilních paliv, snižování emisí metanu a příprava měst i zemědělství na nové podmínky mohou ovlivnit, jak nebezpečná bude druhá polovina tohoto století.

Zdroj: Deutsche Welle

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek