Mozek připravuje volby podobně jako vynucená rozhodnutí

Mozek připravuje volby podobně jako vynucená rozhodnutí

Výzkum mozkové aktivity naznačuje, že svobodná volba a rozhodnutí, při němž člověk nemá skutečnou alternativu, mohou vznikat pomocí překvapivě podobného procesu. V obou případech se nervová aktivita před samotným rozhodnutím postupně zvyšovala a krátce před volbou dosáhla podobné úrovně. Výsledky zveřejnil časopis Imaging Neuroscience.

Studii vedli Lauren C. Fong, Paul M. Garrett, Philip L. Smith, Robert Hester, Stefan Bode a Daniel Feuerriegel. Výzkumníci sledovali mozkovou aktivitu lidí při úloze s barevnými balónky. V jedné části si účastníci vybírali mezi dvěma balónky různých barev, takže jejich rozhodnutí mohly ovlivnit osobní preference. V druhé části viděli pouze jeden balónek a byli nuceni zvolit právě ten.

Účastníci stiskli tlačítko ve chvíli, kdy se rozhodli, a vědci sledovali průběh mozkové aktivity před tímto okamžikem. Při obou typech rozhodnutí se signál postupně blížil ke stejné nejvyšší úrovni. Když se člověk rozhodl rychle, aktivita k vrcholu stoupala rychleji; při delším rozhodování byl její nárůst pomalejší.

Takový průběh odpovídá teorii, podle níž mozek během rozhodování postupně shromažďuje a vyhodnocuje informace. Nejde přitom o dokonale plynulý proces. Nervová aktivita kolísá a může se dočasně přiklánět k různým možnostem. To pomáhá vysvětlit, proč člověk někdy při podobné situaci zvolí jinak, i když se jeho dlouhodobé preference nezměnily.

Podobný proces neznamená stejný důvod

Výsledek může na první pohled působit jako argument proti svobodné vůli. Studie však neukazuje, že by svobodná rozhodnutí byla bezobsažná nebo že by osobní preference neměly význam. Podle autorů se při rozhodování stále uplatňují cíle, zkušenosti a hodnoty člověka. Ty mohou ovlivnit, jaké informace mozek vyhodnocuje a k jakému výsledku postupně dospěje, i když samotná nervová dynamika vypadá podobně jako u vynucené volby.

Zjištění navazuje na starší výzkum, podle něhož se mozková aktivita spojená s přípravou pohybu objevuje ještě před tím, než si člověk vědomě uvědomí záměr jednat. Nová práce ale nepředstavuje důkaz, že vědomé rozhodování je pouhou iluzí. Ukazuje spíše, že vědomý pocit volby je součástí procesu, který mozek připravuje postupně a jehož začátek nemusí být vědomě dostupný.

Zdroj: ScienceDaily

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek