Rozpočet počítá s vyššími platy, škrty úředníků nejsou jasné

Rozpočet počítá s vyššími platy, škrty úředníků nejsou jasné

Premiér Andrej Babiš a jeho vláda chtějí působit jako kabinet, který omezuje byrokracii a zeštíhluje stát. Současně však návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá s vyššími výdaji na platy. Podle údajů zveřejněných v rozpočtových dokumentech má být na tuto oblast vyčleněno přibližně o pět miliard korun více než ve schváleném rozpočtu na rok 2026.

Vyšší částka se netýká pouze úředníků v užším smyslu. Do výdajů na platy hrazené z veřejných rozpočtů patří také zaměstnanci bezpečnostních sborů, vojáci, pedagogové a další pracovníci státu. Ministerstvo financí uvádí, že růst souvisí mimo jiné se změnou platových tarifů a s přijetím nových zaměstnanců. Návrh počítá například s posílením armády, policie a školských poradenských služeb.

Slib desetiprocentního snížení

Vláda zároveň oznámila plán snížit od ledna počet pracovních míst ve státní správě o deset procent. Návrh předložila šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha, podle informací médií po dohodě s premiérem. Babiš uvedl, že nemá jít o bezhlavé propouštění, ale o odstranění míst, která stát podle něj nepotřebuje.

Schválená systemizace, tedy seznam pracovních a služebních míst ve státních úřadech, ale ukazuje složitější obraz. Podle Českých novin má být v roce 2027 počet úředníků o 4362 nižší než před pěti lety. Část tohoto rozdílu však souvisí s převodem agend mezi institucemi, nikoli s čistým propuštěním zaměstnanců. Zhruba třetina uváděného poklesu připadá na převod 55 míst na ministerstva v rámci změn některých správních agend.

Počet míst se navíc v jednotlivých úřadech vyvíjí rozdílně. Navýšení se podle dostupných informací týká především finanční správy, kde má přibýt 200 zaměstnanců v souvislosti s obnovením elektronické evidence tržeb. Vláda od tohoto kroku očekává vyšší výběr daní a odvodů. Samotné zvýšení počtu míst proto zdůvodňuje tím, že má podpořit výběr příjmů státního rozpočtu.

Vyšší výdaje i schodek

Návrh rozpočtu na rok 2027 počítá se schodkem kolem 386 miliard korun. Výdaje na platy ve veřejném sektoru mají podle zveřejněných podkladů meziročně růst zhruba o 36 miliard korun, což zahrnuje širokou skupinu zaměstnanců placených z veřejných peněz. Samotný nárůst o přibližně pět miliard proto nelze vykládat jako zvýšení nákladů pouze na úředníky.

Rozpor mezi politickým slibem a rozpočtovými čísly spočívá v tom, že vláda současně mluví o snižování počtu pracovníků a připravuje vyšší výdaje na jejich odměňování. O výsledném dopadu rozhodne až skutečný počet zaměstnanců, výše tarifů a to, zda plánované škrty povedou k rušení míst, nebo jen k jejich přesunu mezi úřady.

Zdroj: Hospodářské noviny

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek